Příspěvek hodlá zkoumat některé filozofické předpoklady a důsledky tzv. sortální identity. Téma sortálů si vysloužilo pozornost filozofů od 60. let především v souvislosti s knihou P. Geache Reference and Generality. Témata identity, její případné závislosti na určitých predikátech a zejména otázka kritérií identity se následně stala předmětem intenzivní filozofické debaty. V této souvislosti budou nastíněna různá pojetí sortálů. Filozofický význam sortálů spočívá především v otázce individuace a (re)identifikace objektů. Mezi sortálními teoretiky se především rozhořela debata, zda jsou s individui některé (...) sortály spojeny nutně, tj. jestli platí, že pokud individuum spadá pod nějaký sortál, pak nemůže spadat pod jiný. Pozitivní odpověď zakládá klasický aristotelský esencialismus, k záporné odpovědi směřují antiesencialisté. V sortální logice se navíc poměrně často buduje hierarchie sortálů, kdy sortály mohou (příp. musí) být ve vztahu podřazenosti k jinému sortálu a lze dokonce uvažovat o případném nejvyšším sortálu jakožto sortálu, který již není podřízen žádnému jinému. Zde se přímo nabízí souvislost s aristotelskou hierarchií kategorií, analogie s touto naukou budou předmětem závěrečného srovnání. (shrink)

Příspěvek je zamyšlením nad proměnami sebepojetí logiky v závislosti na proměnách obrazu světa a kosmologii. Pro Platóna jde o uspořádání bludných cest v nitru, přičemž vzorem jsou zde dokonalé dráhy planet – mikrokosmos se má uspořádat podle vzoru makrokosmu. Jistým vrcholem tohoto pojetí je Aristotelés, pro něhož je zákon vyloučeného třetího základním principem vůbec a platí tedy nejen pro dokonalý nadměsíční, ale je východiskem i pro zkoumání podměsíčního světa. Proměny sebepojetí logiky v novověku lze chápat i na základě toho, že (...) kosmos je od Descarta chápán především jako res extensa a pro zkoumání takového kosmu se „hodí“ spíše matematika. Na druhé straně zde velmi vlivně působí Kantův kopernikánský obrat, který bychom metaforicky mohli shrnout tak, že dráhy planet se řídí podle drah našeho myšlení. Po zpochybnění kantovské představy o jednotnosti a univerzálnosti racionality je tak ve 20. století legitimována stále se rozrůstají pluralita logických systémů. (shrink)

Příspěvek je zamyšlením nad proměnami sebepojetí logiky v závislosti na proměnách obrazu světa a kosmologii. Pro Platóna jde o uspořádání bludných cest v nitru, přičemž vzorem jsou zde dokonalé dráhy planet – mikrokosmos se má uspořádat podle vzoru makrokosmu. Jistým vrcholem tohoto pojetí je Aristotelés, pro něhož je zákon vyloučeného třetího základním principem vůbec a platí tedy nejen pro dokonalý nadměsíční, ale je východiskem i pro zkoumání podměsíčního světa. Proměny sebepojetí logiky v novověku lze chápat i na základě toho, že (...) kosmos je od Descarta chápán především jako res extensa a pro zkoumání takového kosmu se „hodí“ spíše matematika. Na druhé straně zde velmi vlivně působí Kantův kopernikánský obrat, který bychom metaforicky mohli shrnout tak, že dráhy planet se řídí podle drah našeho myšlení. Po zpochybnění kantovské představy o jednotnosti a univerzálnosti racionality je tak ve 20. století legitimována stále se rozrůstají pluralita logických systémů. (shrink)

The paper focuses on the relation of the so-called Transparent Intensional Logic and Aristotelian Essentialism. TIL is presented here as an antiessentialist system. I analyse the reasons of TIL´s anti-essentialism, and I see the main reasons in the very conception of possible worlds, which is preferred by TIL, as well as in the ontological status of properties and secondarily in the relation between individuals and properties, as TIL conceives it. I assert that even within the frame of TIL it is (...) possible to formulate a certain version of the Aristotelian Essentialism and I point out the intuitions that are connected with the concept of essence and preserved by the formulated conception, contrary to TIL and other systems of modern logic. (shrink)

Příspěvek hodlá zkoumat některé filozofické předpoklady a důsledky tzv. sortální identity. Téma sortálů si vysloužilo pozornost filozofů od 60. let především v souvislosti s knihou P. Geache Reference and Generality. Témata identity, její případné závislosti na určitých predikátech a zejména otázka kritérií identity se následně stala předmětem intenzivní filozofické debaty. V této souvislosti budou nastíněna různá pojetí sortálů. Filozofický význam sortálů spočívá především v otázce individuace a (re)identifikace objektů. Mezi sortálními teoretiky se především rozhořela debata, zda jsou s individui některé (...) sortály spojeny nutně, tj. jestli platí, že pokud individuum spadá pod nějaký sortál, pak nemůže spadat pod jiný. Pozitivní odpověď zakládá klasický aristotelský esencialismus, k záporné odpovědi směřují antiesencialisté. V sortální logice se navíc poměrně často buduje hierarchie sortálů, kdy sortály mohou (příp. musí) být ve vztahu podřazenosti k jinému sortálu a lze dokonce uvažovat o případném nejvyšším sortálu jakožto sortálu, který již není podřízen žádnému jinému. Zde se přímo nabízí souvislost s aristotelskou hierarchií kategorií, analogie s touto naukou budou předmětem závěrečného srovnání. (shrink)

The COVID-19 pandemic has highlighted the difficult task of balancing access to misinformation with respect for patient decision-making. Due to its innate antagonism, the paradigm of “physician paternalism” versus “patient autonomy” may not adequately capture the clinical relationship. The authors hypothesized that most patients would, in fact, prefer significant physician input as opposed to unopinionated information when making medical decisions. There is a lack of empirical data corroborating this in the United States. To that end, a survey was distributed to (...) 650 individuals through Amazon Mechanical Turk, of which 499 responses met pre-determined quality criteria. Most respondents believed their doctor's insight would be better than their own if injured or gravely ill. When asked to affirm preferences separately, a significantly higher proportion of respondents preferred guidance from their doctor when making medical decisions compared to being presented with unopinionated information ( p < 0.001). Encouragingly, 93.1% believed that the doctor's primary goal was their health. When asked directly to compare physician guidance to unopinionated information, 69.1% respondents stated they would prefer physician guidance. We found a consistent association between educational/economic background and affirmative responses ( p < 0.001), suggesting particular attention should be paid to patients that are disadvantaged with respect to these demographic factors. The belief in a shared goal, and a consistent preference for physician input, suggests that patients endorse a more collaborative view of the clinical dynamic than is suggested by the paternalism-autonomy paradigm. This pilot study suggests physicians should not be afraid to communicate conviction with regard to treatment decisions. (shrink)

Public debate on acceptable farm animal husbandry suffers from a confusion of tongues. To clarify positions of various stakeholder groups in their joint search for acceptable solutions, the concept of animal welfare was split up into three notions: no suffering, respect for intrinsic value, and non-appalling appearance of animals. This strategy was based on the hypothesis that multi-stakeholder solutions should be based on shared values rather than on compromises. The usefulness of such an artificial value distinction strategy was tested in (...) a small series of experiments. The results demonstrate that the chosen concept to distinguish between values is effective in a stakeholder context. Farmers’ views on doing good to animals appeared to be largely based on their value to prevent suffering and predominantly focused on the provision of regular care. Their priority for this value is clearly shared with other stakeholders, providing a basis for joint solutions. The concept of intrinsic value does not play a discernable role in farmers’ considerations. Based on the varying views on welfare, it can be inferred that there is a gradual rather than a principal difference between government legislation and farmers’ values, whereas public perception and acceptance of farm practices remains complicated. Distinction between value groups and focusing on a selected notion (such as no suffering) proved to be effective in bringing representatives of stakeholder groups together, but is unlikely to bridge the emotional gap between commercial farm practices and public ideals. (shrink)

Dostoevsky wrote that love in action is a harsh and terrible thing compared to love in dreams. That reality is particularly evident in medicine, where there is an almost universal, involuntary participation of physicians and other healthcare workers in the suffering of their patients. This paper explores this phenomenon through the paradigm of ‘mystery’ as explained by the French existentialist philosopher Gabriel Marcel. A mystery is different from a problem in the sense that the former requires the active immersion of (...) the person involved in order to be truly experienced. It is a ‘meta-problem’ that cannot be analyzed objectively and separately from the person that it affects, without changing the nature of the thing experienced. The authors contend that the human suffering encountered in medicine is one such phenomenon, and the paper draws on illustrations of this concept in art and literature. Awareness of the subtle but important difference between mystery and problem may help physicians better understand their personal entanglement with the suffering of patients. (shrink)

Molecular Revolution in BrazilFélix Guattari and Suely Rolniktranslated by Karel Clapshow and Brian HolmesYes, I believe that there is a multiple people, a people of mutants, a people of potentialities that appears and disappears, that is embodied in social, literary, and musical events.... I think that we're in a period of productivity, proliferation, creation, utterly fabulous revolutions from the viewpoint of this emergence of a people. That's molecular revolution: it isn't a slogan or a program, it's something that I (...) feel, that I live....--from Molecular Revolution in BrazilFollowing Brazil's first democratic election after two decades of military dictatorship, French philosopher Félix Guattari traveled through Brazil in 1982 with Brazilian psychoanalyst Suely Rolnik and discovered an exciting, new political vitality. In the infancy of its new republic, Brazil was moving against traditional hierarchies of control and totalitarian regimes and founding a revolution of ideas and politics. Molecular Revolution in Brazil documents the conversations, discussions, and debates that arose during the trip, including a dialogue between Guattari and Brazil's future President Luis Ignacia Lula da Silva, then a young gubernatorial candidate. Through these exchanges, Guattari cuts through to the shadowy practices of globalization gone awry and boldly charts a revolution in practice.Assembled and edited by Rolnik, Molecular Revolution in Brazil is organized thematically; aphoristic at times, it presents a lesser-known, more overtly political aspect of Guattari's work. Originally published in Brazil in 1986 as Micropolitica: Cartografias do desejo, the book became a crucial reference for political movements in Brazil in the 1980s and 1990s. It now provides English-speaking readers with an invaluable picture of the radical thought and optimism that lies at the root of Lula's Brazil. Félix Guattari, post-'68 French psychoanalyst and philosopher, is the author of Anti-Oedipus, The Anti-Oedipus Papers, 2006), and other books. Semiotext has published the first two volumes of his complete essays, Chaosophy and Soft Subversions, and will publish the final volume, Chaos and Complexity, in 2008. Suely Rolnik is a psychoanalyst, cultural critic, and curator who lives and works in São Paulo, Brazil. She was a close collaborator of Guattari during her exile in Paris from the military dictatorship in Brazil. (shrink)

This paper provides a finer analysis of the well-known form of the Local Deduction Theorem in contraction-free logics . An infinite hierarchy of its natural strengthenings is introduced and studied. The main results are the separation of its initial four members and the subsequent collapse of the hierarchy.

En lisant la République et le Timée de Platon, ce livre propose une enquête sur les deux formes de temporalité irréductibles (celle de la cité armée, celle de l'âme immortelle) pour éclairer la question principale, celle de la nature et de la structure de l'âme, de la cité et du cosmos.

Intentionally or not, our clinical practice is informed by our philosophical premises. A subtle misunderstanding can have frequent, though insidious, implications in day-to-day clinical encounters....

Openness of knowledge was in the Dutch Republic no more a natural state of affairs than in other parts of Europe at the time, but it became dominant there at an earlier date than elsewhere. This puzzling phenomenon is the subject of this essay. The article shows that tendencies to secrecy in crafts and trades in the Netherlands were by no means absent and that public authorities were not principled supporters of openness. Openness of knowledge did not prevail because arguments (...) in favour of a free exchange of knowledge won the day against a rhetoric in defense of secrecy or because a rapid change in methods of production and marketing rendered the maintenance of craft secrecy practically impossible. The weakness of secrecy in the early-modern Netherlands, this essay argues, can be explained by the relative tardiness of the growth of the corporate system and the typical features of the institutional structure of the Dutch Republic. Craft secrecy in the Dutch Republic, as far as it existed before the middle of the eighteenth century, was normally based on a contractual relationship between individual actors rather than on any form of enforcement by public agencies. (shrink)

Pojem řádu má své veliké dějiny od předsókratiků až k H. Kringsovi, který v roce 1941 vydává knihu Ordo. U nás se pojmu řádu a řádovosti věnoval po celý život ze­jména brněnský a olomoucký myslitel J. L. Fischer (1894–1973). Idea řádu byla také jedním z pilířů jeho skladebné filosofie, jež měla základní problémy moderní společnosti vyřešit účinněji než marxismus. Současně s „laickým“ Fischerem usilovala v kritických 30. letech dvacátého století o nastolení kýženého řádu vyhraněně katolická skupina sou­středěná kolem tehdy nově (...) založené revue Řád. Oběma pólům šlo sice o podobný cíl (skoncovat s vládou neblahého kapitalismu), ale neporozuměly si pro různost svých věr. Toto osudové neporozumění bychom měli především na univerzitách v Brně a Olomou­ci napravovat využitím odkazu W. C. Smithe, který zásadně rozlišil setrvačnou tradiční víru (belief) a otevřenou víru všech opravdu tvůrčích lidí (faith). Takovou víru měl totiž podle autora také a snad především nový řád usilovně hledající Josef Ludvík Fischer. (shrink)

In Liberalism’s religion, Laborde defends a liberal egalitarian position and tackles, from a new perspective, some issues dealt with in his republican writings. This article examines some of these issues, paying attention to the place that the recognition of identities occupies both in her republican and in her liberal theories, as well as the type of justification advanced in both cases. The article shows that the recognition of identities has gone from having a peripheral and instrumental role in her republican (...) writings to having a central role in her liberal theory. (shrink)

[Analytical Philosophy in the USA at the end of the 20th Century.].

Under the influence of Leibnitz in oposition to Kant, especially against his philosophy of mathematics, Bolzano analyses several topics discussed in analytic philosophy of today. His starting point is a distinction of concepts and intuitions, being two basic kinds of ideas-in-themselves, based on the postulates of nonemptiness, singularity and simplicity. This dichotomy is utilized in the analysis of conceptual and empirical sentences , the analytic/synthetic distinction and the a priori and a posteriori differentiation. His classification of analytic sentences, based on (...) his logic of variation and the degree of validity, in a narrow and broader sense corresponds to the contemporary view of analyticity for logical and linguistic reasons. Inspite of his ontological atomism he anticipates Quine´s holism according to which empirical sciences are theory-laden. He even accepts, at least for historical reasons, his empiricism concerning the role of observation sentences in theoretical sciences. According to Bolzano, no sharp demarcation between conceptual and empirical sciences can be drawn. (shrink)