Přirozený zákon je jednou z nejvýznamnějších idejí, která stojí v základech evropského filosofického, etického a právního myšlení. Předložený článek podává stručnou expozici vývoje ideje přirozeného zákona ve filosofickém myšlení s důrazem na jeho klíčové momenty a vyjádření nosných tezí, které předurčily rozumění tomuto pojmu v následujících obdobích. Jeho cílem není detailní probádání některé z jednotlivých etap či některého z autorů, ale naopak podat souhrnný a přehledný obraz vývoje této ideje. Východiskem je zde stručné načrtnutí hlavních zdrojů ideje přirozeného zákona v (...) antice, počínaje předsokratiky, následně u Platóna a Aristotela a představením hlavních rysů stoické koncepce. Další část je věnovaná scholastickému uchopení problematiky přirozeného zákona u T. Akvinského a Suaréze. Následuje přiblížení novověkých úvah u Grotia, Pufendorfa a Hobbese. Tito teoretici jsou následně kontrastováni s průřezovým přehledem myšlení positivně právního u Benthama, Austina a jejich pokračovatelů, neboť i vývoj positivistického myšlení výrazně přispěl k zformování moderní teorie přirozeného zákona, které stojí explicitně v opozici k němu. Text uzavírá přiblížení stavu přirozenoprávní diskuse u nejvýznamnějších autorů 20. století. (shrink)

A generic work on law as an object of philosophical analysis. Table of contents: Introduction. Part one. Objective laws, objective relations. Chapter one. The "nature" of objective laws and the problem of their existence. Chapter two. The determinist structure of the natural world: the classical and modernity. Chapter three. Time, logic, and laws. Part two. Law as a form of scientific cognition. Chapter four. Law in the structure of scientific cognition. Chapter five. The method of classification in cognition and laws. (...) Instead of a conclusion: the irrational and law. (shrink)

The aim of the paper is to reconstruct the concept of natural necessity upon which the empirical causal type of a scientific law rests and to enlarge the notion of the conditions of a scientific law. According to regularity theory, what counts in the investigation of causation is the universality of causal proposition. So in this theory priority is given to the explication of the concept “scientific law”. Such an explication was provided by Popper in the first edition of his (...) Logik der Forschung. He defines here the concept “scientific law” by distinguishing between strictly universal propositions and numerical propositions. Later Popper, drawing upon W. Kneale´s criticism, proposed another definition of natural necessity. He expounds his revised view in Chapter X* of the new appendices of the Logic of Scientific Discovery by means of the famous moa-example. He views statement “All moas die before the age of fifty years” as not physically necessary because its truth depends on the presence of conditions different from singular initial conditions. Ba distinguishing between singular initial conditions and modification conditions I, contrary to Popper, claim that that statement can be viewed as naturally necessary. (shrink)