Psychopathy is a disorder characterized by severe and frequent moral violations in multiple domains of life. Numerous studies have shown psychopathy-related limbic brain abnormalities during moral processing; however, these studies only examined negatively valenced moral stimuli. Here, we aimed to replicate prior psychopathy research on negative moral judgments and to extend this work by examining psychopathy-related abnormalities in the processing of controversial moral stimuli and positive moral processing. Incarcerated adult males (N = 245) completed a functional magnetic resonance imaging protocol (...) on a mobile imaging system stationed at the prison. Psychopathy was assessed using the Hare Psychopathy Checklist–Revised (PCL-R). Participants were then shown words describing three types of moral stimuli: wrong (e.g., stealing), not wrong (e.g., charity), and controversial (e.g., euthanasia). Participants rated each stimulus as either wrong or not wrong. PCL-R total scores were correlated with not wrong behavioral responses to wrong moral stimuli, and were inversely related to hemodynamic activity in the anterior cingulate cortex in the contrast of wrong > not wrong. In the controversial > noncontroversial comparison, psychopathy was inversely associated with activity in the temporal parietal junction and dorsolateral prefrontal cortex. These results indicate that psychopathy-related abnormalities are observed during the processing of complex, negative, and positive moral stimuli. (shrink)

Psychotherapy with the use of psychedelic substances, including psilocybin, lysergic acid diethylamide (LSD), ketamine, and 3,4-methylenedioxymethamphetamine (MDMA), has demonstrated promise in treatment of post-traumatic stress disorder (PTSD), anxiety, addiction, and treatment-resistant depression. Psychedelic-assisted psychotherapy (PP) represents a unique psychopharmacological model that leverages the profound effects of the psychedelic experience. That experience is characterized by strong dependency on two key factors: participant mindset and the therapeutic environment. As such, therapeutic models that utilize psychedelics reflect the need for careful design that promotes (...) an open, flexible, trusting mindset and a supportive setting. To meet this need, the PP model is increasingly supplemented by auxiliary methods, including meditation, relaxation, visualization or spiritual practices. We suggest virtual reality (VR) as a full-spectrum tool able to capitalize on and catalyze the innately therapeutic aspects of the psychedelic experience, such as detachment from familiar reality, alteration of self-experience, augmentation of sensory perception and induction of mystical-type experiences. This is facilitated by VR’s evidenced capacity to: aid relaxation and reduce anxiety; buffer from external stimuli; promote a mindful presence; train the mind to achieve altered states of consciousness (ASC); evoke mystical states; enhance therapeutic alliance and encourage self-efficacy. While these unique VR features appear promising, VR’s potential role in PP remains speculative due to lack of empirical evidence on the combined use of VR and PP. Given the increased commercial interest in this synergy there is an urgent need to evaluate this approach. We suggest specific VR models and their role within PP protocols to inspire future direction in scientific research, and provide a list of potential disadvantages, side effects and limitations that need to be carefully considered. These include sensory overstimulation, cyber-sickness, triggering memories of past traumatic events as well as distracting from the inner experience or strongly influencing its contents. A balanced, evidence-based approach may provide continuity across all phases of treatment, support transition into and out of an ASC, deepen acute ASC experiences including mystical states and enrich the psychotherapeutic process of integration. We conclude that the potential application of VR in modulating psychedelic-assisted psychotherapy demands further exploration and an evidence-based approach to both design and implementation. (shrink)

Text se zabývá Latourovým pojetím překladu. Poukazuje na některé epistemologické problémy, které vyplývají ze zohledňování překladu jako předmětu zájmu. Tyto problémy lze redukovat na otázku, zda se na výsledné podobě překladu podílí jen poznávající subjekt, nebo také studovaná skutečnost. Podle způsobu řešení této otázky lze rozlišit mezi lingvistickým a nelingvistickým přístupem. Latourovu snahu o systematičtější vymezení překladu lze chápat jako odklon od lingvistické tradice ve prospěch nelingvistických forem podílejících se na vymezení programu epistemologického obratu. V textu jsou v tomto směru (...) diskutovány především problémy redukcionismu, asymetrie, zobecněné symetrie, aktérství a role badatele ve výzkumném procesu. V Latourově perspektivě tento proces není záležitostí fakticity, nýbrž ontologické politiky, v níž dochází k vyjednávání o tom, co činí svět reálným. (shrink)

Epistemologie a kognitivní věda se zabývají studiem procesů poznání. Z výsledků takového bádání vyplývají určité diagnostické a preskriptivní závěry s cílem pozitivně regulovat způsob myšlení. Předložená práce má za cíl ukázat, že epistemické a kognitivní studie nejsou doposud dostatečně vyvinuté, aby mohly kategoricky doporučit správný a universální způsob myšlení. Pokrok ve vědě je výsledek kolektivního úsilí nejen současnosti, ale i minulých objevů a omylů. Na historickém případě chybné teorie flogistonu se tato práce bude snažit doložit, že se na objevení pravdy (...) plodně podílí i nesprávné epistemické procesy. Tendence některých myslitelů dneška takové praktiky morálně odsuzovat na základě prevalence pseudovědeckých názorů je málo produktivní. Podrobné studium dynamiky chybující minulosti osvětlí poznávací proces lépe než soubor sterilních epistemických pravidel. (shrink)