Art, Truth, and Time is a book which endeavours to show that artistic creation depends as much upon the body, as it does the soul, and the soul's intelligent use of the body's way of understanding. When there occurs a complete disjunction between the two, as occurs in much of contemporary art, art is stripped of its inherent beauty, its wholeness. In this book the author considers the nature of art from its earliest manifestations to the present day, endeavouring to (...) show that its truth transcends time and place through the unity of soul and body and man's awareness of this unity, not a barren unity, but a unity which is profoundly creative. (shrink)

Studie se věnuje dialogu Anselma z Canterbury De grammatico. Tento spis byl samotným autorem označen jako úvod do dialektiky. V dobové dialektice zastával klíčové místo Aristotelův spis Kategorie. Tento článek se proto pokouší interpretovat Anselmův dialog jako určitou pedagogicky koncipovanou podobu komentáře k Aristotelovým Kategoriím. V návaznosti na Anselmův spis jsou postupně představeny jednotlivé teze z Aristotelových Kategorií (jak tzv. antepredicamenta, tak pojednání o substanci, kvalitě a částečně i vlastnictví) a způsob, jakým s nimi Anselm pracoval.

Studie se věnuje dialogu Anselma z Canterbury De grammatico. Tento spis byl samotným autorem označen jako úvod do dialektiky. V dobové dialektice zastával klíčové místo Aristotelův spis Kategorie. Tento článek se proto pokouší interpretovat Anselmův dialog jako určitou pedagogicky koncipovanou podobu komentáře k Aristotelovým Kategoriím. V návaznosti na Anselmův spis jsou postupně představeny jednotlivé teze z Aristotelových Kategorií (jak tzv. antepredicamenta, tak pojednání o substanci, kvalitě a částečně i vlastnictví) a způsob, jakým s nimi Anselm pracoval.

This paper is consecrated to the problems of the semantics in the Anselm’s philosophy of language – one of the most important parts of his philosophical inquiry. The main care is focused to the analysis of terms veritas and rectitudo, mainly because of significatio and the semantics – e.g. significatio with respect to names (proper and common; infinite, privative and empty). Special passage refers to denominative names, because in their case Anselm of Canterbury makes differences between significatio ( per se, (...) per aliud and ut unum) and appellatio in his semantic analysis. (shrink)