Článok porovnáva chápanie metód dedukcie a indukcie, s ktorým pracujú vybrané texty zo spoločenskovednej metodológie, s poňatím týchto metód, o ktoré sa opiera moderná logika. Ukazuje, že viaceré príručky spoločenskovedného výskumu vychádzajú zo zastaranej koncepcie, podľa ktorej dedukcia predstavuje „postup od všeobecného k jednotlivému" a indukcia „postup od jednotlivého k všeobecnému". V niektorých prípadoch sa tiež obe metódy chybne stotožňujú s metódami výstavby teórie, prípadne sa dvojica dedukcia - indukcia mylne spája s dvojicou kvantitatívny - kvalitatívny výskum. Článok (...) upozorňuje na niektoré problematické dôsledky takého postupu a navrhuje jednoduché riešenia. (shrink)

Mnoge biološke funkcije dopuštaju stupnjevanje. Na primjer, lučenje određenog hormona u organizmu može biti na višoj ili nižoj razini, u usporedbi s istim organizmom drugom prilikom ili u usporedbi s drugim organizmima. Koje razine funkcioniranja predstavljaju slučajeve disfunkcije; gdje da povučemo crtu? To je kvantitativni problem za teorije disfunkcije i bolesti. Cilj mi je braniti verziju bioloških teorija disfunkcije kako bih se uhvatio u koštac s ovim problemom. Međutim, također ću dopustiti da evaluativna razmatranja uđu u teoriju bolesti. Moj argument (...) se temelji na razlikovanju između biološke i kliničke perspektive. Prema mom mišljenju, bolest je ograničena na slučajeve koji spadaju u granice bioloških disfunkcija. Odgovor na kvantitativni problem ne zahtijeva proizvoljne odluke ili društveno vrijednosne sudove. Stoga se zalažem za nearbitrarnu metodu koja se temelji na činjenicama kako bi se riješio kvantitativni problem. Ipak, nisu sve biološke disfunkcije instance bolesti. Dodavanje kliničke perspektive omogućuje nam da spriječimo potencijalnu preveliku uključenost biološke perspektive, zato što postavlja dodatna ograničenja za određivanje granica bolesti. (shrink)

Článek poukazuje na problém, do jaké míry je smysluplné rozlišovat přírodní vědy, sociální vědy a humanitní vědy, respektive co mají tyto vědy společného potud, pokud je lze skutečně nazývat vědou. Jde o následující otázky: Jaký je rozdíl mezi humanitními a sociálními vědami? Je možné vést ostrou demarkační linii mezi humanitními a přírodními vědami a jejich metodami? Co vlastně opravňuje dotyčný systém výpovědí k tomu nazývat se vědou? Je osudem humanitních věd "kvantitativní smrt" či je naopak možné vedle hi-tech úspěšných exaktních (...) věd považovat humanitní vědy za nepostradatelné know-how pro přežití lidské společnosti? Odpovědi na tyto otázky se budou opírat o definici sociální vědy Maxe Webera, požadavek autonomie metod humanitních věd klasické hermeneutiky, univerzální hermeneutiku Hans-Georga Gadamera, scientistický návrh novopozitivismu a v neposlední řadě o řešení problému hodnotové neutrality vědy Hanse Alberta. (shrink)

Cílem této studie je prozkoumat postavení metafory na poli zkoumání významu a následně představit potenciál metafory, a obrazných vyjádření obecně, zastávat pozici kritéria hodnocení teorií významu. Jako výchozí bod si práce bere několik vlivných pojetí metafory, na nichž ukazuje šíři bádání o metafoře a obraznosti a zároveň různorodost možných přístupů k vysvětlení těchto jazykových fenoménů. Dále je věnována pozornost několika sporným bodům opakovaně se objevujícím v různých teoriích metafory. Na základě analýzy těchto sporných bodů jsou předloženy argumenty zpochybňující předpokládanou odlišnost (...) mechanismů konstituování významu u obrazných a doslovných vyjádření. Následkem toho je pak vznesen návrh, zda by metafora, pro své kvalitativní a kvantitativní rysy, nemohla být chápána jako prubířský kámen teorií významu, tj. byla nástrojem k hodnocení těchto teorií, k jejich falsifikování, modifikování či přímo k jejich vytváření.The main aim of this study is to examine the role that metaphor plays in investigation of linguistic meaning and to present the potential of metaphor and figurative language in general to maintain a position of an evaluating criterion for theories of meaning. Several influential theories of metaphor are used as a starting point for this inquiry, to show how vast the field of investigation of metaphors and figurative language might be and how various approaches attempt to explain these language phenomena. I then focus on a number of problematic points repeatedly resurfacing in various theories of metaphor. My analysis of these problems issues in arguments questioning supposed difference between constituting mechanisms of literal and figurative meaning. Having this in place, I propose that, on account of its quantitative and qualitative features, metaphor could be understood as a touchstone of theories of meaning, i.e. the tool for their evaluating, refuting, modifying and even for creating new ones. (shrink)

Práce si klade za cíl kriticky prozkoumat teorii J. S. Milla o rozlišení kvalitativní a kvantitativní charakteristice požitků (pleasure). Mill svoji teorii představil jako reakci na kritiku, že utilitární teorie vyhovuje jen zvířecí povaze lidské přirozenost a neuvažuje o vyšších schopnostech lidského ducha. Millova expozice teorie ale není v mnoha pasážích zcela jasná a průhledná. Práce se zaměřuje hlavně na prozkoumání problematického vztahu mezi kvantitativní stránkou a kvalitativní stránkou potěšení.

Tekst analizira nacin na koji nastavnici i studenti u cetiri univerzitetska centara u Srbiji percipiraju problem efikasnosti studiranja u novom bolonjskom univerzitetskom okruzenju. Empirijska baza podataka na kojoj pociva prezentovana analiza sastoji se iz dve vrste podataka, kvantitativnim i kvalitativnim, koji su prikupljeni uz pomoc dve vrste metodoloskih instrumenata - anketnim upitnikom i produbljenim intervjuom, pri cemu je kvantitativni deo istrazivanja sproveden na sva cetiri univerziteta, a kvalitativni deo samo na Beogradskom univerzitetu. Dobijeni rezultati analize mapiraju kljucne faktore koji uticu (...) na efikasnost studiranja kao i neke od prvih strukturnih izmena u odnosima moci izmedju razlicitih socijalnih aktera koji interaguju unutar novo reformisanog univerzitetskog polja. (shrink)