This paper examines the methodological propositions of Quentin Skinner, whose influence on intellectual history, including the history and philosophy of science (HPS), cannot be disregarded. It is well known that Skinner’s method is based on John L. Austin’s theory of speech acts. Nonetheless, the very idea of applying ordinary language philosophy to the subject matter of history rests on other assumptions that form Skinner’s philosophy of historiography. The paper focuses on reconstructing this philosophy of historiography and especially on R. G. (...) Collingwood as a primary source of inspiration. This famous British philosopher, historian, and archaeologist authored many inspirational texts concerning the historical craft. The complex and sometimes contradictory structure of his posthumously published texts requires careful interpretation, and many philosophers see Collingwood as an obscure thinker. The paper argues that even though Skinner openly denounces Collingwood’s central concept of re-enactment, his philosophy of historiography is deeply influenced by a specific understanding of Collingwood’s legacy. (shrink)

Knowledge of philosophy is commonly imparted in various philosophy courses, and the teaching process may take multiple forms, ranging from a historical overview to interdisciplinary approaches. However, the theoreticians of education across different subjects and disciplines often turn to philosophy, and they adopt some philosophical assumptions about their field to set up warranted goals and methods of teaching, delineate subject matter, and identify skills they hope to impart. Due to this process involving lengthy theoretical discussions and intellectual exchanges, teachers pass (...) on specific philosophical attitudes even if they are not explicitly teaching philosophy. This paper examines an intersection between history education and philosophy in particular. The focus is on philosophical theories of history that history educators directly address. The paper navigates a specific roadmap portraying the development of the philosophical approaches to the knowledge of the past, discusses diverging traditions, and shows their potential contribution to reaching educational goals. (shrink)

Jaká je role historie v době post-faktické? Může nám filosofie historie pomoci bránit se proti cílenému zneužívání historických narativů na ideologickém základě? Tento článek zkoumá filosofické reflexe historie a jejich vztah k ideologiím. Je ukázáno, že na počátku této filosofické disciplíny filosofové jako Karl Popper nebo C. G. Hempel usilovali o eliminaci politického a ideologického zabarvení historie. Avšak narativistické bádání Haydena Whita naznačuje, že takový cíl je nedosažitelný. Antirealistická filosofie historie, zastoupena L. J. Goldsteinem, dokonce odmítá reálnou minulost jako cíl (...) historického bádání a zdůrazňuje situovanost historiků ve vztahu k důkazům. Představená verze historického antirealismu chápe historii jako současné zkoumání, které sdílí řadu rysů s kritickým myšlením a zaměřuje se především na zkoumání empirických dat, jež vyžadují postulaci nepřístupné minulosti. Tato podobnost by měla být zdůrazněna skrze výuku historie jako zkoumání, nikoliv jako pouhého příběhu. (shrink)