Studie nabízí přehled různých přístupů k pojmu „znalosti“. Hlavní důraz je kladen na relevanci vybraných a aplikovaných znalostí vzhledem k dané úloze nebo řešené problémové situaci a na kompetenci subjektu znalosti, zejména vzhledem k výběru a integraci různých znalostí. To zahrnuje nejen integraci různých oblastí znalostí, ale také integrací znalostí a hodnot.

Práce předpokládá určité znalosti marxistické filosofie. Vychází z diskusí o předmětu historického materialismu, které probíhají na našich i zahraničních filosofických pracovištích od roku 1954, a klade si za cíl ujasnit místo aúlohu historického materialismu v systému společenských věd a jeho metodologické otázky.

Knížka je určena každému, kdo se zajímá o logickou stavbu a základy matematiky a o začátky moderní matematické logiky. Aniž předpokládala zvláštních věcných znalostí, navazujíc na tradiční středoškolskou logiku, přibližuje čtenáři výraz a methodu logiky moderní. V podstatě jde o řešení dvou otázek: jak se odvozují matematické věty a jaké jsou logické základy matematiky. Probírá spojování výroků, výrokové vzorce, obecné a existenční výroky, logickou dedukci adruhy důkazů, některé matematické pojmy (množina, vztah, zobrazení, funkce), definice a jejich vlastnosti i systémy (...) axiomů a požadavky, jež na ně klademe. (shrink)

Přijetí teze, že některé výrazy referují bez zprostředkování identifikujícími podmínkami přímo k objektům, vede k několika problematickým důsledkům týkajícím se propozičních postojů. Jedním z těchto důsledků je ten, že bychom tudíž na základě přesvědčení Lois Lanové, že Superman je silnější než Clark Kent, byli nuceni uznat, že je též přesvědčena o existenci někoho, kdo má tu vlastnost, že je silnější, než skutečně je. Snad žádný racionálně uvažující člověk by však zřejmě přesvědčení o existenci někoho, o kom by tato nemožná vlastnost (...) měla platit, nepřijal. Klíčovým pojmem, na němž platnost vyvození tohoto přesvědčení stojí, je reflexivita – ze zjevně nereflexivního obsahu přesvědčení se vyvozuje přesvědčení reflexivní. Příspěvek se pokouší odhalit, kam je možno reflexivitu v rámci informačního obsahu věty zasadit. Zváženy jsou nejprve dvě možnosti: reflexivita je buď sémantickou vlastností vztahů, nebo anaforických zájmen. Obě možnosti budou vyvráceny prostřednictvím argumentace, že ve větách popisujících vztah mezi obsahy dvou koreferujících singulárních termínů nemůže být reflexivita součástí sémantické informace, jelikož znalost identity reference není podmínkou sémantické kompetence. Reflexivita je u těchto typů vět vázána na koordinaci znalostí mezi mluvčími. Jsou formulovány nutné podmínky, které by platnost daného vyvození teprve ospravedlnily. (shrink)

Publikace představuje první a jediný zcela dokončený díl pamětí českého Američana, orientalisty a polyglota Aloise Richarda Nykla (1885–1958). Velmi čtivou formou se v nich věnuje svému mládí v Rakousku-Uhersku a pozdější pouti světem, např. ve Švýcarsku, Německu, USA, Mexiku, Egyptě a Japonsku. Po svém návratu do USA v roce 1916 nastoupil dráhu univerzitního profesora a později se stal světově proslulým specialistou na andaluské a srovnávací literatury. V pamětech, napsaných na počátku třicátých let minulého století, se snaží zhodnotit jak svůj život (...) i způsob, kterým nabyl své pozoruhodné jazykové znalosti přímým i teoretickým studiem po celém světě. Edice je doplněna úvodními studiemi, v nichž editor Josef Ženka zpracoval životní osudy autora. Text bohatě ilustrují unikátní fotografické a archivní materiály pocházející z pozůstalosti A. R. Nykla. (shrink)

Věhlas Gerberta z Remeše (jako papež Silvestr II.) je již od středověku tradován zejména v přímé vazbě s jeho studiem quadrivia ve Španělsku. Tato studie se zabývá problematikou měření času podle Gerberta a snaží se ukázat, že základní koncepce a znalosti, kterých Gerbert k měření času užívá, jsou takřka výhradně převzaty z latinské (převážně) encyklopedické tradice, s výjimkou díla De utilitatibus astrolabii, které je někdy Gerbertovi připisováno, v němž jsou recipovány arabské i latinské zdroje. Nejprve jsou popsány zmínky o Gerbertově (...) konstrukci horologií (část I), následně je představen Gerbertův dopis bratru Adamovi (část II), následuje vymezení základních pojmů – den, noc, rovnoměrná a nerovnoměrná hodina apod. podle latinské tradice i podle spisu De utilitatibus astrolabii (část III), popisy časových pásem podle latinských autorit, včetně řeckého původu těchto paralelních zón (části IV a V) a časová pásma podle nejstarších arabských astrolábů a spisu De utilitatibus astrolabii (část VI), návody k určení přítomnosti v určitém klimatu podle Gerbertova dopisu a spisu De utilitatibus astrolabii (část VII) a pokusy o vysvětlení některých dalších detailů z Gerbertova dopisu Adamovi (část VIII). (shrink)

Prce si klade za cl porovnat vliv filosofickho uen na pokrok spolenosti a hospodstv s ohledem na vliv nboenstv. Vliv filosofie je studovn na historickm vvoji spolenosti ve starovku a stedovku. Jde o obdob, kter bylo nejvc ovlivnno nboenskmi zmnami, kter vedly k rznmu spoleenskmu vvoji v zvislosti na volnosti v rozhodovn. Tato teze je postupn doloena na vvoji antickho ecka, starovk ny, arabskho svta a stedovk katolick Evropy. Tyto regiony prochzely obdobmi hospodskho vzestupu a padku podle toho, nakolik se (...) filosofii dailo dret odstup od nboenskch zsah. Na vvoji Evropy je zrove poukzno na fakt, jakm zpsobem znalosti antiky prochzely djinami pes jednotliv regiony, kter kladou draz na rozvoj lovka. (shrink)

Věda a vědecká práce jsou dle obecně přijatého axiomu považovány za něco, co generuje vědecké objevy, a tím pozitivně posouvá lidskou civilizaci směrem dopředu. Vědeckým objevům v určitých oblastech však vytváří bariéry základní vlastnost široké skupiny jevů - neměřitelnost. Zejména ve společenských vědách je neměřitelnost jevu spojena s absencí tzv. tvrdých dat, která omezuje okruh metod, jež by mohly být aplikovány v cestě za vědeckým objevem. Existuje však metoda, která si klade za cíl eliminovat tento deficit a s jejíž pomocí (...) lze, pří dodržování zásad správného použití, kvantifikovat proměnné, které se zdají být na první pohled neměřitelné. Tato metoda se nazývá škálování. Text příspěvku pojednává o přístupu filozofie a metodologie vědy k neměřitelným faktorům a jejich potenciální kvantifikaci pomocí jednorozměrné šalovací metody nazvané Likertovo škálování. Stať paperu se věnuje popisu této metody, analýze jejích kladů a záporů a detailnímu návodu na její aplikaci. V závěru je zodpovězena otázka, zda má pro vědce smysl věnovat čas studiu nových metod (např. právě škálování), když toto pro vědce vzdělaného v určitém oboru generuje velmi vysoké náklady obětované příležitosti? Studium nových metod smysl rozhodně má, neboť obětovaná příležitost je dle výkladu středního proudu v ekonomii označována jako "druhá nejlepší varianta" za podmínky dokonalé informovanosti o dostupných alternativách. Bez uspokojivé znalosti studovaných nových metod však nemůžeme označit doposud aplikovanou metodu za nejvhodnější - to je hlavní argument podporující studium nových metod. (shrink)

Text se věnuje možnosti uspokojivé epistemologie matematického platonismu: otázce, jak je možné získat znalost o entitách, které jsou abstraktní a na mysli nezávislé. První část textu se zaměřuje na vymezení platonismu a formulaci epistemologických námitek, představuje námitky Paula Benacerrafa a Hartryho Fielda. Ve druhé části je představena a analyzována matematická intuice postulovaná Kurtem Gödelem. Gödelova epistemologická strategie je upřesněna pomocí otázek: (1) O jaký typ intuice se jedná? (2) Jedná se o spolehlivý zdroj znalosti? (3) Podává Gödel nějaké vysvětlení mechanismu (...) intuice? (shrink)

Tato má esej vychází z četby knihy Marca de Meye Kognitivní paradigma. Na základě jeho výkladu kognitivního paradigmatu charakterizuji kognitivní pohled, který de Mey zastává. Dále stručně charakterizuji Searlovo pojetí silné umělé inteligence, které vidím jako hlavní cíl, o jehož dosažení by disciplína umělé inteligence měla usilovat. Konečně pak zkoumám, jakým způsobem by se dala vytyčená kognitivní pozice uplatnit při snaze o vytvoření silné umělé inteligence. Průniky, které zde vidím, spočívají především v samotném modelování reprezentací světa, v mnohosti takových modelů (...) schopných spojit se do jednotného celku a v propojení stratifikovaného modelu vnímání s akcemi, jež vede k vytvoření nejprve implicitní a posléze i explicitní podoby znalostí. (shrink)

Článek se zabývá rolí konceptu jistoty z hlediska lidského poznání. Přirozený jazyk mi slouží jako východisko při hledáním smyslu jistoty na půdě filosofie, kde mě zajímá vztah mezi jistotou, znalostí a pravdivostí. Článek je rovněž zamýšlen jako polemika s filosofickou skepsí na podkladě Moorova důkazu existence vnějšího světa.

An annotated anthology of translations of traditional Chinese commentaries on the Daoist Classics Zhuangzi. (In Czech) -/- Kniha předkládá výbor a komentovaný překlad čtyř tradičních komentářů k vybraným pasážím významného díla klasického taoismu z období Válčících států (ca 4.-3. stol. př. n. l.). Komentáře pocházejí ze čtyř různých období čínských dějin od raného středověku až po poslední dynastii císařské Číny. Cílem práce je představit komentáře jako texty, které zasluhují bližší pozornost jednak proto, že nechávají nahlédnout do různorodých dějinných kontextů, jednak (...) proto, že jde o svébytné a filosoficky originální interpretace jednoho z nejvýznačnějších textů čínského myšlení. Komentáře nesou neklamnou pečeť historických období, ve kterých vznikly, zároveň se však vztahují k témuž textu, jsou součástí jedné interpretační tradice a v jistém smyslu se svou různorodostí doplňují. Publikace je určena jak sinologům či studentům sinologie, tak i filosofům či zájemcům o čínské myšlení bez znalosti klasické čínštiny. (shrink)

Článek se zaměřuje na historický kontext vývoje americké sociologie v období mezi lety 1930-1965, jež je spojeno se specifickým projektem sjednocení oboru rozpracovaným na Harvardské a Kolumbijské univerzitě. Samotná myšlenka jednotné sociologie je neoddělitelně vpletena do celého projektu americké sociologie jako vědy a své „čisté" vyjádření nalezla v úsilí prokázat „objektivitu a koherenci" sociologického myšlení/vědění. Zcela zřetelně také formovala profesní identitu oboru. Prostředkem zajištění vědecké integrity bylo především zajištění kontinuity teorie a praxe, ježby založilo a o něž by se mohlo (...) opírat pevné metodologické „sebevědomí". Historická kontextualizace tohoto formativního období si klade za cíl sledovat, nakolik myšlenka sjednocené sociologie ovlivnila teoretické a metodologické perspektivy v rámci oboru i vlastní představy o možnosti jeho integrované výzkumné agendy. (shrink)