Esej pojednává o koncepci poznání, již zformuloval významný český filosof a ekonom Karel Engliš (1880-1961) a nejuceleněji uložil do monumentálního spisu Velká logika. Toto teprve nyní publikované dílo obsahuje enormně bohatý materiál, a proto se přítomná studie soustředila na několik myšlenkových motivů, jejichž prostřednictvím lze konkrétně posoudit přínos i možnosti Englišova konceptu tří myšlenkových řádů (ontologicko-kauzálního, teleologického a normologického). Jsou to témata lidské vůle a možné svobody, rozlišení logických a empirických poznávacích prostředků a problém účelnosti a užitečností poznání. Tyto tematické (...) okruhy bylo možno zvažovat u Englišovy kritiky představitelů různých filosofických směrů – osvícence Voltaira, voluntaristy Schopenhauera a pragmatisty W. Jamese. Konfrontace jejich názorů s koncepcí myšlenkových řádů dokládá možné kritické použití Englišovy optiky. (shrink)

Tmatem studie je hra jako antropologick, kulturn a estetick fenomn. Pojednv o Schillerov koncepci hry jako projevu lidsk svobody a Huizingov pojet hernho jednn jako zdroji lidsk kultury. Je t pokusem zhodnotit typologii her R. Cailloise a posoudit pnos Finkova a Gadamerova existencilnho a kosmologickho pojet hry. K analze tchto teoretik pidv typ hern aktivity, kterou pedstavuje "zahrvn si" (s nkm).

Studie se zabývá možnými vztahy mezi slovem a obrazem z hlediska myšlenkového obsahu. Tématem jsou odlišné možnosti vyjádření myšleného obsahu slovem, interpretace slova prostřednictvím obrazů a interpretace obrazů slovy. Odlišné významy se objevují, přečteme-li obraz jako typ, metaforu, symbol nebo mýtus. Zvláštní funkci má slovo v obraze. Ukazují se cesty vymezování významových horizontů lidského světa.

Studie se zabv tmatem oklivosti, je je jednou ze zkladnch estetickch kategori. Pojm ji jako poruen "sprvn podoby" druhov formy objekt, piem pojem sprvn podoby neve k jedinmu etalonu. S vyuitm pklad z djin filosofie a vtvarn kultury (neoplatonismu, Michelangelovy tvorby, modernho spiritulnho umn) pokazuje k tomu, jak je hodnocen vzno k irm referennm rmcm, v nich se promt souvislost estetick a etick dimenze fenomnu oklivosti. Dokld tak, jak se na vslednm hodnocen podl srovnvn.

Studie je pokusem o zhodnocen klasickho filosofickho pojet smchu. Bergson a jeho pedchdci (Hobbes, Stendhal, Baudelaire) jej zvaovali jako vraz a zpsob zakouen nadazenosti: smch jako vsmch. Ve srovnn s nimi Karel Kosk odkazuje k dalm antropologickm vznamm. V tto studii se poukazuje k rozmanitosti varietnch podob tohoto fenomnu a specifickm monostem estetick distance v tchto ppadech.