Starobrněnský augustiniánský klášter byl v 19. století důležitým centrem moravské vzděla­nosti a obrozeneckých snah. Někteří jeho členové, nejznámější F. M. Klácel a F. T. Bratránek, bývají v dějinách filozofie představováni jako následovníci Hegelovy filozofie. Cílem tohoto článku je určit vliv Hegelových myšlenek na dílo augustiniánských myslitelů a charakterizovat jej.

The goal of the paper is to reconsider two incompatible stances on a possible cogni­tive gain from belles-lettres stories. Cognitivism is based on the fundamental state that a value of work of art is proportional to the degree of knowledge it brings. It is presupposed that a reader´s mental state before reading such stories is, in a way, poorer then thereafter. What kind of properties does such cognitive gain have? Is it a moral piece of knowledge? Or is it a (...) piece of knowledge at all? A role of truth is mentioned. Two pros et cons arguments – namely Graham’s (argument about the cognitive value of the arts) and Stolnitz´s ones (argument about cognitive triviality of art) – are briefly examined. In the last part, a natural view of a literary cognitive gain is offered. (shrink)

Cílem příspěvku je představit Patočkovu recepci Ingardenova pojetí literárního uměleckého díla, a to jednak se zřetelem k Patočkově vlastní filozofii literatury, jedna s ohledem na vývoj Patočkova kritického přístupu k Ingardenově teorii literárního díla. Na základě relevantních poznámek v Patočkových odborných studiích jsou rekonstruo­vány možné výtky vůči Ingardenově teorii, které spočívají především v kritice Ingarde­nova strukturalistického, či formalistického přístupu k hledání podstaty literárního díla. Tato teze je interpretována prostřednictvím komparace s Patočkovou koncepcí filozofie literatury.