The present paper examines certain salient features of the his tory-memory-identity relation. The common feature underpinning most contemporary manifestations of the memory craze seems to be an insecurity about identity, an insecurity that generates an excessive pre occupation with 'memory'. In the face of memory's valorization, what should be the attitude of the historian? At the present moment there is a pathetic and sometimes tragic conflict between what 'memory' expresses and confirms, namely, the demands made by subjectivities, and the demand, (...) essential to any scientific discipline, for proof. The paper explores this conflict and argues that neither term can be reduced to the other. It suggests that one needs to conceptualize the field of history as involving inevitable limits to historical knowledge, such that both history and memory are seen as inadequate. In this way one avoids both the arrogance of a would-be definitive history and the 'arrogance of authenticity' that all too often accompanies claims for memory. (shrink)

Předkládaná esej se snaží představit koncept identity v kritické perspektivě a v širším kontextu problému demarkace v sociálních vědách. V souladu se známou statí Beyond "Identity" (Brubaker, Cooper) si pokládám otázku, zda je koncept identity nadále užitečný a vhodný coby analytický nástroj ve společenských vědách. Pozornost věnuji jak samotnému zanesení konceptu na pole sociálních věd, tak i srovnání a zhodnocení esencialistického, konstruktivistického a dekonstruktivistického pojetí, přičemž tyto tři způsoby uchopení daného pojmu vnímám zároveň jako reprezentace různých postojů k sociální realitě, (...) k možnosti skutečného poznání (episteme/doxa) a ke vztahu vědeckého a nevědeckého pole. Kriticky reflektuji všechna tři pojetí a argumentuji ve prospěch nahrazení konceptu identity, avšak také ve prospěch posílení (auto)kritického vnímání ve spojitosti k užívaným vědeckým konceptům a nástrojům, jakožto i k vědcům samotným. (shrink)