Abstract

zen vlen ekonomiky bhem druh svtov vlky pinelo americk federln vld mnoho zsadnch vzev. Klovm nstrojem pro zvldnut tohoto nelehkho kolu byla fiskln politika. V tto pevratn dob dolo k etablovn mnoha novch prvk v americk ekonomice i fiskln politice. Nkter z nich jsou patrn dodnes. Clem tto studie je analyzovat a kriticky zhodnotit hlavn trendy ve vvoji vlen ekonomiky a fiskln politiky USA bhem druh svtov vlky. Dl vzkumn otzky se tkaj role federln vldy bhem strukturlnch zmn v hospodstv i vznamu vldy v hospodskm rstu v kontextu dalch vdajovch sloek hrubho nrodnho produktu. V rmci fiskln politiky je zkoumna struktura vdajov strnky federlnho rozpotu s ohledem na dominanci vlench (obrannch) vdaj, rozloen daov zte mezi ekonomick subjekty a pm a nepm dan i zpsob financovn zvench vldnch vdaj. Na zklad metody dekompozice rstu hrubho nrodnho produktu a analzy asovch ad lze tvrdit, e logicky dochzelo k vytlaovn spoteby domcnost a investic firem vldnmi spotebnmi vdaji. Pochopiteln tento zvr plat i pro vsledky strukturln analzy hrubho nrodnho produktu. Regulatorn role federln vldy tedy byla na mnoha dlch trzch zcela zsadn. Co se te fiskln politiky, vlen vdaje vznamn dominovaly vdajov strnce federlnho rozpotu. V sti nevlench vdaj se nejvce prosadily kapitoly obchod a doprava a mezinrodn zleitosti a finance. Na pjmov stran rozpotu se vrazn zvyovaly pm progresivn individuln dan, mrnji pak korportn dan. Prohlubujc se fiskln deficit byl financovn z vce jak poloviny nedluhov, tj. vym daovm vbrem, z men sti pak kumulac dluhu.