Dílo Hélène Metzgerové tvoří významný zdroj informací o dějinách chemie. Cílem tohoto textu je však představení jeho epistemologického rozměru. Na základě zkoumání dějin vědy Metzgerová formuluje epistemologické teze o vědeckém poznání obecně, ale vztahuje je i na práci historiků vědy. Vytváří tak epistemologii historiografie vědy, která má být alternativou k historiografii pozitivistické. Akceptuje duhemovský holismus i tezi o nedourčenosti teorie fakty, což vztahuje i na interpretace starých textů. Rozpracovává tak filosofickou metodu historiografie vědy, která se svými principy blíží hermeneutice.

Augustu Comtovi bývá vyčítáno, že nezahrnul psychologii do své klasifikace věd, případně že psychologii redukuje na fyziologii. V tomto článku se pokusím ukázat na některé důvody, jejichž souhra Comta k tomuto kroku vedla. Nejdříve bude třeba projasnit, jaký význam pojem „psychologie“ v jeho době měl a jakou výhodu oproti této disciplíně Comte viděl ve frenologii. Poté bude ukázáno, že Comte nebyl nekritickým příznivcem frenologie. Rozhodující dimenzí se ukáže být pojímání vztahu jedince a společnosti. Comtův nábožensky motivovaný anti-individualismus bude ukázán jako (...) příčina jeho odmítání psychologie i frenologie. (shrink)

Augustu Comtovi bývá vyčítáno, že nezahrnul psychologii do své klasifikace věd, případně že psychologii redukuje na fyziologii. V tomto článku se pokusím ukázat na některé důvody, jejichž souhra Comta k tomuto kroku vedla. Nejdříve bude třeba projasnit, jaký význam pojem „psychologie“ v jeho době měl a jakou výhodu oproti této disciplíně Comte viděl ve frenologii. Poté bude ukázáno, že Comte nebyl nekritickým příznivcem frenologie. Rozhodující dimenzí se ukáže být pojímání vztahu jedince a společnosti. Comtův nábožensky motivovaný anti-individualismus bude ukázán jako (...) příčina jeho odmítání psychologie i frenologie. (shrink)