Cílem této studie je prozkoumat postavení metafory na poli zkoumání významu a následně představit potenciál metafory, a obrazných vyjádření obecně, zastávat pozici kritéria hodnocení teorií významu. Jako výchozí bod si práce bere několik vlivných pojetí metafory, na nichž ukazuje šíři bádání o metafoře a obraznosti a zároveň různorodost možných přístupů k vysvětlení těchto jazykových fenoménů. Dále je věnována pozornost několika sporným bodům opakovaně se objevujícím v různých teoriích metafory. Na základě analýzy těchto sporných bodů jsou předloženy argumenty zpochybňující předpokládanou (...) odlišnost mechanismů konstituování významu u obrazných a doslovných vyjádření. Následkem toho je pak vznesen návrh, zda by metafora, pro své kvalitativní a kvantitativní rysy, nemohla být chápána jako prubířský kámen teorií významu, tj. byla nástrojem k hodnocení těchto teorií, k jejich falsifikování, modifikování či přímo k jejich vytváření.The main aim of this study is to examine the role that metaphor plays in investigation of linguistic meaning and to present the potential of metaphor and figurative language in general to maintain a position of an evaluating criterion for theories of meaning. Several influential theories of metaphor are used as a starting point for this inquiry, to show how vast the field of investigation of metaphors and figurative language might be and how various approaches attempt to explain these language phenomena. I then focus on a number of problematic points repeatedly resurfacing in various theories of metaphor. My analysis of these problems issues in arguments questioning supposed difference between constituting mechanisms of literal and figurative meaning. Having this in place, I propose that, on account of its quantitative and qualitative features, metaphor could be understood as a touchstone of theories of meaning, i.e. the tool for their evaluating, refuting, modifying and even for creating new ones. (shrink)

Die Lektüre der Évolution créatrice war für William James von entscheidender Bedeutung. Vor allem Bergsons Kritik des Intellekts eröffnete James einen Ausweg aus einer methodischen Krise, die im Zuge der Ausarbeitung seiner Metaphysik der Erfahrung entstanden war und die Möglichkeit einer solchen Metaphysik überhaupt fragwürdig werden ließ. Da James ' Lösung, auf Bergson verweisend, darin bestand, eine Logik der Identität aufzugeben, verband sich mit James ' Bergson Rezeption schnell der Vorwurf des Irrationalismus. Der vorliegende Text möchte anhand einer Analyse von (...) James Bergsonlektüre in A Pluralistic Universe eine andere Lesart vorschlagen. Die These lautet, dass dem erweiterten Erfahrungsbegriff wie James ihn im Zuge seiner Metaphysik der Erfahrung ausarbeitet, auch ein erweiterter Rationalitätsbegriff - und keinesfalls seine Aufgabe — entspricht. Eine solche erweiterte Konzeption von Rationalität findet ihren Ausdruck in James 'Kriterium der Intimität. Reading Bergsons Creative Evolution was an event of utmost importance for William James. Bergson's critique of the intellect opened a way out of a methodological crisis that had troubled James in his development of a metaphysics of experience, calling the entire project of such a metaphysics into question. Since James ' solution, after reading Bergson, was to give up a logic of identity, his Bergson reception soon became associated with the charge of irrationalism. I will challenge this accusation by closely looking at James ' reading of Bergson in A Pluralistic Universe. I suggest that the expansion of the concept of experience in James ' metaphysics, far from implying an abandonment of rationality, corresponds to an expansion of the concept of rationality. This expanded concept finds its expression in James ' notion of intimacy as a criterion. La lecture de Creative evolution fut pour William James un événement décisif. La critique bergsonienne de l'intellect lui permit en effet de sortir de la crise méthodologique qui, ouverte lors du développement de sa métaphysique de l'expérience, en menaçait le projet même. La solution proposée par James, prolongeant celle de Bergson, consistait à renoncer à la logique de l'identité ; associée à la réception de Bergson par James, elle encourut rapidement le reproche d'irrationalisme. On propose ici une autre interprétation en suivant James lisant Bergson dans A Pluralistic Universe : le concept de l'expérience, proposé par James dans sa métaphysique, loin de refuser la rationalité, correspond à un élargissement de la notion de rationalité qui trouve son expression dans le critère de l'intimité. (shrink)

In der Reihe werden herausragende monographische Untersuchungen und Sammelbände zu allen Aspekten der Philosophie Kants veröffentlicht, ebenso zum systematischen Verhältnis seiner Philosophie zu anderen philosophischen Ansätzen in Geschichte und Gegenwart. Veröffentlicht werden Studien, die einen innovativen Charakter haben und ausdrückliche Desiderate der Forschung erfüllen. Die Publikationen repräsentieren damit den aktuellsten Stand der Forschung.

Es gibt zwei Schlüsselfragen in der Theorie der Erkenntnis: ''Was wissen wir?" und "Wie wissen wir?". Chisholm hat argumentiert, daß uns der Versuch, diese Fragen zu beantworten, in eines der wichtigsten und schwierigsten philosophischen Probleme führt: in das Problem des Kriteriums. In dieser Arbeit wird in erster Linie die dem Common Sense verpflichtete Position des "Partikularismus" betrachtet, die von Chisholm als Lösung des Problems des Kriteriums vorgeschlagen wurde. Dabei wird der Frage nachgegangen, worin genau die partikularistische Lösung besteht, wie sich (...) der Partikularismus gegen skeptische Angriffe verteidigen kann, und worin er sich von seinem Konkurrenten, dem ''Methodismus" unterscheidet. (shrink)

Es gibt zwei Schlüsselfragen in der Theorie der Erkenntnis: ''Was wissen wir?" und "Wie wissen wir?". Chisholm hat argumentiert, daß uns der Versuch, diese Fragen zu beantworten, in eines der wichtigsten und schwierigsten philosophischen Probleme führt: in das Problem des Kriteriums. In dieser Arbeit wird in erster Linie die dem Common Sense verpflichtete Position des "Partikularismus" betrachtet, die von Chisholm als Lösung des Problems des Kriteriums vorgeschlagen wurde. Dabei wird der Frage nachgegangen, worin genau die partikularistische Lösung besteht, wie sich (...) der Partikularismus gegen skeptische Angriffe verteidigen kann, und worin er sich von seinem Konkurrenten, dem ''Methodismus" unterscheidet. (shrink)

Článek spadá do tematické oblasti současných snah o oživení Aristotelovy etické teorie. V užším vymezení jde o téma aktualizace konceptu morálního charakteru (či mravní ctnosti), které je spojováno s využitím poznatků psychologických věd. Zde pak klíčovou pozornost věnuji problému kritérií, podle kterých můžeme posuzovat adekvátnost návrhů na takovou aktualizaci. Vedle běžně respektovaných kritérií interdisciplinarity a empirické a normativní adekvátnosti představuji kritérium funkce, které je ústředním pojmem článku. Cílem článku je formulovat toto kritérium a pro jeho vyjasnění co nejlépe (...) vystihnout funk­ci (zjednodušeně řečeno užitečnost či přínos) Aristotelovy etické teorie. Dále je mým zámě­rem na příkladech představit, jaké důsledky by mělo přijetí tohoto kritéria (tedy zachování či zefektivnění funkce) pro posuzování adekvátnosti návrhů k aktualizaci Aristotelova konceptu morálního charakteru. Za funkci Aristotelovy etické teorie považuji zvyšování naší morální gramotnosti a tvrdím, že tato funkce vyplývá ze stěžejního rysu Aristotelovy práce, z důsledné analýzy a nalezení vzájemných vazeb mezi pojmy, které spojujeme s každodenní morálkou a s prožíváním dob­rého a spokojeného života. Na konkrétních příkladech ukazuji, jak snahy naplnit jiná kritéria adekvátní aktualizace mohou vést k pojmové redukci, zahlcení irelevantními informacemi, nebo jinak narážet na kritérium funkce. Naplnění všech zde představených kritérií ilustruji na analogii dovednosti, kterou jakožto aktualizaci představila Julia Annasová. (shrink)

Johannes Drerup schlägt für normativ-politische Kontroversen ein Kriterium vor, anhand dessen bestimmt werden soll, wann diese Kontroversen legitime Unterrichtsthemen sind und in Folge dem Kontroversitätsgebot unterliegen. Dies ist dann der Fall, wenn für kontroverse Fragen „auf Basis politischer Grundwerte und -prinzipien, die als konstitutiv gelten können für die Ermöglichung eines guten persönlichen und politischen Lebens in liberal-demokratischen Staaten, keine eindeutige Antwort abgeleitet werden kann.“ Zu diesen Grundwerten und -prinzipien zählt Drerup auch „Grund- und Menschenechte“. Mein kurzer Beitrag möchte zeigen, weshalb (...) Drerups an sich fruchtbarer Ansatz die Komplexität des Maßstabes „Grundund Menschenrechte“ tendenziell unterschätzt und insbesondere das Verhältnis von Demokratie und Menschenrechten zu wenig als potenzielles Spannungsverhältnis ernst nimmt. Ich schlage daher weitere Differenzierungen vor, um Drerups Kriterium konzeptionell zu schärfen. Zudem rege ich an, Kontroversen, die Drerups Kriterium nicht genügen, aus didaktischen Gründen dennoch eine gewisse Anfangs-Kontroversität zuzugestehen, um die Bedeutung der betreffenden Grundprinzipien, die als „rote Linien“ fungieren, deutlicher herausarbeiten zu können. (shrink)

On 26 February 2020, the Federal Constitutional Court of Germany pronounced a judgement that the prohibition of assisted suicide services set out in § 217 of the Criminal Code is void. It thereby reestablished the legal state that had obtained before 2015. Furthermore, it defined the right to die as an autonomy-based right, thereby dissociating the right to take one???s life from states of extreme suffering caused by illness. The judgement implies that one can, in principle, resort to assistance for (...) suicide even in the absence of illness and suffering. In this contribution, I deal with the problems that arise as a consequence of dissociating legitimate assisted suicide from states of illness. I analyze Bettina Schöne-Seifert???s suggestion to regard an understandable (,,nachvollziehbar“) wish to die as a wish that is protected by the right to autonomy. It turns out that the criterion of understandability is deficient: it either commits us to regarding every wish to die as understable or it undermines the anti-paternalistic requirement of respecting the patient???s autonomy. (shrink)

Zpráva o nové verzi metodiky vydané RVVI.

Larry Laudan v článku z roku 1983 označil problém demarkace, tj. rozlišení „vědy" a „pseudovědy", za filosofický pseudoproblém, kterým není třeba se zabývat, a slova „vědecké" a „pseudovědecké" za prázdné pojmy, které můžeme z našeho slovníku zcela vyškrtnout. V předkládané studii zpochybňuji toto Laudanovo stanovisko a předkládám argumenty ve prospěch tvrzení, že 1) rozlišení vědy a pseudovědy představuje důležitý a aktuální problém, kterým je třeba se zabývat, a že 2) možný způsob řešení tohoto problému nabízejí současná sociální studia vědy. Jejich (...) východiskem je pojetí vědy jako „formy života" a pojetí demarkačního kritéria jako proměnlivého souboru charakteristik, který sice nelze jednoznačně definovat, ale přesto jej lze zkoumat, a to prostřednictvím sociologické analýzy vědecké praxe. Mým záměrem je na příkladu několika vzorových studií představit specifika sociologického přístupu z hlediska jeho metodologie i povahy nabízených řešení a zhodnotit jeho možnosti i omezení pro filosofii vědy. (shrink)

Zusammenfassung In Deutschland verlangt das Transplantationsgesetz die Zuteilung von postmortal gespendeten Organen nach den Kriterien der Dringlichkeit und der Erfolgsaussicht. Der herrschenden Auffassung zufolge darf die Erfolgsaussicht hierbei jedoch lediglich den Charakter einer Minimalnutzenschwelle annehmen. Eine darüber hinausgehende Gewichtung von Erfolgsaussichten soll zudem nicht mit der Lebenswertindifferenzkonzeption des Bundesverfassungsgerichts zu vereinbaren sein, die aus dem Gleichheitsgrundsatz sowie aus der Menschenwürde abgeleitet wird. Gerhard Dannecker argumentiert, diese im juristischen Schrifttum überwiegend vertretene Auffassung sei weniger zwingend, als es auf den ersten Blick (...) scheinen mag. Seiner Auffassung zufolge lässt sich aus der Lebensschutzgarantie in Artikel 2 der Verfassung eine Pflicht ableiten, die vorhandenen Ressourcen möglichst effektiv einzusetzen. Zwar dürfe Effizienz hier tatsächlich nicht bedeuten, dass die Funktionsdauer der vorhandenen Organe über das Gesamtkollektiv aller Patienten hinweg utilitaristisch zu maximieren sei - eine Pflicht zur Rettung einer möglichst großen Anzahl an Menschen lässt sich ihres Erachtens jedoch durchaus rechtfertigen. (shrink)

In the late Middle Ages, Nicholas of Cusa renders human cognition as creative, asymptotic assimilation—humans creatively approach their objects of cognition without ever fully reaching them. Questions about measuring are an important part of Nicholas’ model of cognition in two regards: On the one hand, he explicitly calls human cognition a ‘measuring’, moving the concept into the centre of attention. On the other hand, measuring in the sense of evaluating epistemic activities is an issue for Nicholas. He describes humans as (...) living images of god who ‘enfold’ the ideas of all things within themselves in a specific way. They measure, i. e. judge, their epistemic activities looking at what they enfold. However, Nicholas provides little information about what exactly that means. He is thus threatened with a serious epistemological problem: the lack of a satisfying criterion of epistemic activities. In my paper, I discuss options of how to deal with this problem. After briefly describing Nicholas’ notion of human cognition and what he has on offer regarding a criterion of epistemic activities, I try to clarify what ‘enfolding the ideas of all things’ can mean. Presenting and discussing two plausible interpretations of this expression—a static and a dynamic one—sheds light on possible answers Nicholas can give as well as the limitations these answers are confronted with. (shrink)

The presented contribution stresses the role of preference ordering and of the logical culture in many spheres of human rational activities, especially in the domains connected with evaluating and decision-making tasks. Since preference relation is conceived as a relation of proposition-like-entities , any construction of preference ordering pre_- supposes the application of comparability principles. Preference expressions can be considered as a special form of propositional attitudes and the concept of preference itsself as an intensional operator.

Facing the impending rationing in health care and consequently necessary priorisation, this article pleads for primarily following the capability approach of justice. The decent minimum of just health care is onentated to the capability of leading a personally responsible life, functioning in its respective society. The capability approach is on the one band semantically justified by considering different ideas of humankind; on the other band, its capability of application is structurally checked by a network of further criteria conceming justice.