Abstract

Předkládaný článek interpretuje filosofii Sexta Empirika na základě zkoumání klíčových pasáží jeho spisů a sledování implikací jeho nauk. V první části textu se autor kriticky vyrovnává s převládajícím přístupem k Sextovu dílu, který považuje za strukturující moment skepticismu epistemologické úvahy. V druhé části pak rozvíjí vlastní výklad skepticismu založený na Sextových úvahách o povaze štěstí a neštěstí. Podle této interpretace tvoří Sextův skepticismus výraznou opozici vůči klasickým antickým filosofickým systémům – tvrdí totiž, že štěstí spočívá v umrtvení specificky lidské mohutnosti, v umrtvení rozumu