on ethics provides an opportunity to go beyond some of the controversies generated by his work of the 1970s. It was thought, for example, that Foucault had overstated the extent to which individuals could be ‘subjected’ to the influence of power, leaving them little room to resist. This paper will consider the ‘politics’ of self-creation. We shall attempt to establish to what extent Foucault’s later notion of self-formation does in fact succeed in countering an over determination by power. In the (...) end, though, it would appear as if Foucault’s turn to ethics amounts to a substitution of ethics, understood as an individualized task, for the political task of collective social transformation. What is at stake is whether or not Foucault’s insistence on individual acts of resistance amounts to more than an empty claim that ethics still somehow has political implications whilst having in fact effectively given up on politics. It will be argued that the subject of the later Foucault’s ethics, the individual, can only be understood as political subjectivity, i.e. that the political potential of individual action is not only ‘added on’ as an adjunct, but that individual action is intrinsically invested with political purport. Key Words: care of the self • ethics • politics • power • power/knowledge. (shrink)

In addition, this volume offers us a much needed critical revaluation of key issues in Levinas's thought which are, more often than not, uncritically ...

Drawing upon political philosophy and political economy, Benda Hofmeyr presents a Foucaultian analysis and historical contextualisation of the rise of neo-liberal governmentality. Historical, sociological and cultural studies help excavate the geneaology of the capitalist subject within the neo-liberal governmental context of the last four decades.

Research has shown that the knowledge worker, the decisive driver of the knowledge economy, works increasingly longer hours. In fact, it would appear that instead of working to live, they live to work. There appears to be three reasons for this living-to-work development. First, the knowledge worker ‘has to’ on account of the pressure to become ever more efficient. Such pressure translates into internalized coercion in the case of the self-responsible knowledge worker. Secondly, working is constant, because the Internet and (...) smart technologies and mobile devices have made it ‘possible’. It gives the worker the capacity and management omnipotent control. In the final instance, the neoliberal knowledge worker works all the time because s/he paradoxically ‘wants to’. It is a curious phenomenon, because this compulsive working is concomitant with a rise of a host of physical, emotional, and psychological disorders as well as the erosion of social bonds. The paradox is exacerbated by the fact that the knowledge worker does not derive any of the usual utilities or satisfactions associated with hard work. Elsewhere I have ascribed this apparent contradiction at the heart of the living-to-work phenomenon to the invisible thumotic satisfaction generated by knowledge work. In the present article, I argue that neoliberal governmentality has found a way to tether thumos directly to the profit incentive. I draw on Foucault’s 1978-1979 Collége de France lecture course in which he analysed neoliberal governmentality with specific emphasis on the work of the neoliberal theorist of human capital, Gary Becker. (shrink)

What happened during the fairly long silence following The History of Sexuality? … had he [Foucault] not trapped himself within the concept of power relations?’ asks Deleuze. According to him, Foucault would have answered ‘that power does not take life as its objective without revealing or giving rise to a life that resists power’ . The object of this essay is to assess what happens ‘if the transversal relations of resistance continue to become restratified’. When the long silence was finally (...) broken, Foucault proposed a more affirmative – aesthetic – mode of countering power, but what exactly is the contemporary pertinence of the late Foucault’s insistence that an aesthetics of existence provides us with the means to resist an over-determination by power. This essay follows the trajectory of Foucault’s turn to aesthetics: from care of the self as a reaction against constraining governmental regulations and institutionalised normalisations; to self-formation as a more affirmative strategy; to the present day in which cultural capitalism has usurped all aesthetic strategies of resistance. The essay therefore questions the potentially subversive status of self-creation in the light of the fact that contemporary governmental rationalities encourage self-stylising individuality, alternative life-style choices and original ways of being different. It concludes by arguing in favour of its continued relevance. (shrink)

Comprehensive evaluation and study of man's theories and knowledge of genetical characteristics and the evolutionary processes.

Explores the development of the ideas of evolutionary biology, particularly as affected by the increasing understanding of genetics and of the chemical basis of inheritance.

Provides a philosophical analysis of such biological concepts as natural selection, adaptation, speciation, and evolution.

Published just after the Second World War, European Literature and the Latin Middle Ages is a sweeping exploration of the remarkable continuity of European literature across time and place, from the classical era up to the early nineteenth century, and from the Italian peninsula to the British Isles. In what T. S. Eliot called a "magnificent" book, Ernst Robert Curtius establishes medieval Latin literature as the vital transition between the literature of antiquity and the vernacular literatures of later centuries. (...) The result is nothing less than a masterful synthesis of European literature from Homer to Goethe. European Literature and the Latin Middle Ages is a monumental work of literary scholarship. In a new introduction, Colin Burrow provides critical insights into Curtius's life and ideas and highlights the distinctive importance of this wonderful book. (shrink)

Larry Laudan v článku z roku 1983 označil problém demarkace, tj. rozlišení „vědy" a „pseudovědy", za filosofický pseudoproblém, kterým není třeba se zabývat, a slova „vědecké" a „pseudovědecké" za prázdné pojmy, které můžeme z našeho slovníku zcela vyškrtnout. V předkládané studii zpochybňuji toto Laudanovo stanovisko a předkládám argumenty ve prospěch tvrzení, že 1) rozlišení vědy a pseudovědy představuje důležitý a aktuální problém, kterým je třeba se zabývat, a že 2) možný způsob řešení tohoto problému nabízejí současná sociální studia vědy. Jejich (...) východiskem je pojetí vědy jako „formy života" a pojetí demarkačního kritéria jako proměnlivého souboru charakteristik, který sice nelze jednoznačně definovat, ale přesto jej lze zkoumat, a to prostřednictvím sociologické analýzy vědecké praxe. Mým záměrem je na příkladu několika vzorových studií představit specifika sociologického přístupu z hlediska jeho metodologie i povahy nabízených řešení a zhodnotit jeho možnosti i omezení pro filosofii vědy. (shrink)

Studie věnuje pozornost problematice demokratizace vědy, v jejímž rámci zaujímá klíčové postavení otázka, v jaké míře a zda vůbec má mít široká veřejnost možnost zasahovat do vědní a výzkumné politiky a participovat na rozhodování v odborných záležitostech. První část studie je věnována představení dvou radikálně odlišných a vzájemně protichůdných pohledů na tuto problematiku, které byly rozpracovány v rámci poválečné filosofie vědy v dílech Michaela Polanyiho a Paula Feyerabenda a v různých podobách spolu soupeří dodnes. Tyto dva pohledy, jež nás staví (...) před volbu mezi odborností na úkor demokracie a demokracií na úkor odbornosti, jsou následně podrobeny kritickému zhodnocení a v opozici k nim je představen alternativní pohled rozvíjený v rámci vědních studií Harrym Collinsem a Robertem Evansem, jenž překračuje nutnost této volby a na základě sociologických výzkumů fenoménu odbornosti nabízí způsob, jak lze odbornost a demokratické hodnoty sloučit dohromady. (shrink)

Thomas Kuhn ve svých pozdějších pracích ostře napadá tzv. silný program sociologie vědění a důsledně se vůči němu vymezuje. Tato skutečnost je zajímavá z toho důvodu, že představitelé silného programu se naopak ke Kuhnovi otevřeně hlásí a vydatně čerpají z jeho díla, neboť v něm spatřují řadu klíčových myšlenek, které implikují možnost sociologické analýzy vědeckého poznání. Cílem této studie je kriticky přezkoumat Kuhnovu kritiku silného programu a zhodnotit její oprávněnost. V první části je za tímto účelem nejprve rekonstruováno Kuhnovo pojetí (...) silného programu, jež je posléze porovnáno s pracemi jeho zakladatelů Davida Bloora a Barryho Barnese, v nichž je silný program teoreticky rozvíjen. V další části jsou Kuhnovy argumenty proti silnému programu konfrontovány s vybranou historickou studií, v níž je silný program aplikován v praxi. Třetí část pak obrací pozornost ke Kuhnovu vlastnímu pojetí vědy, které je v ní porovnáno se silným programem právě v těch aspektech, jež na něm Kuhn kritizuje. (shrink)

Tématem studie je dosud neprobádaná oblast vnějších dějin vzniku sociologie vědeckého poznání. Jejím záměrem je analýza vnějších faktorů, které se podílely na vzniku této disciplíny, a to za účelem nalezení odpovědi na otázku, proč vznikla právě v sedmdesátých letech minulého století na Oddělení pro studium vědy při Edinburské univerzitě a právě v podobě tzv. silného programu sociologie vědění. Skrze postavu zakladatele edinburského Oddělení pro studium vědy C. H. Waddingtona se studie zaměřuje konkrétně na dvě epizody, a to na vznik politicky (...) angažovaného hnutí britských levicových vědců ve třicátých letech prosazujících myšlenku sociální funkce vědy a na politizaci tzv. problému dvou kultur v poválečné Velké Británii, která vedla ke změně britské vědní politiky a k reformám britského systému vzdělání. Závěrečná část studie pak věnuje pozornost individuálním zájmům těch členů edinburského Oddělení pro studium vědy, kteří stáli za bezprostředním vznikem silného programu. (shrink)

I analyze a number of widespread misconceptions concerning species. The species category, defined by a concept, denotes the rank of a species taxon in the Linnaean hierarchy. Biological species are reproducing isolated from each other, which protects the integrity of their genotypes. Degree of morphological difference is not an appropriate species definition. Unequal rates of evolution of different characters and lack of information on the mating potential of isolated populations are the major difficulties in the demarcation of species taxa.