Článek se věnuje srovnání podoby a vývoje sporu o vivisekce v Anglii a českých zemích, s důrazem na propojení protivivisekčního a ženského hnutí. První část textu na pozadí rozvoje medicíny popisuje okolnosti vzniku sporu a cestu, která vedla k přijetí první legislativy regulující experimenty se zvířaty. Druhá část představuje postoj F. P. Cobbeové, která je nejvýraznější ženskou postavu v tomto sporu. Třetí část mapuje situaci v českých zemích a nabízí důvody, které vysvětlují, proč se u nás v dané době organizované (...) protivivisekční hnutí nezformovalo. Autorka tvrdí, že klíčovou roli sehrálo pozitivní vnímání vědců, které pramenilo z jejich zapojení do procesu národního obrození. V poslední části textu jsou pak představeny názory na vivisekci dvou postav českého ženského hnutí na počátku 20. století, P. Moudré a E. Vozábové. Autorka ukazuje, že v dané době argumenty, které líčily experiment v medicíně jako nepotřebnou a neužitečnou metodu bádání, již nemohly být přesvědčivé. (shrink)

Článek nabízí kritickou reflexi způsobů, jimiž se filozofie snaží zajistit a zprostředkovat vědění o sobě samé, svých dějinách a klíčových problémech. Podrobně se věnuje procesům redukce a explikace, které jsou nedílnou součástí tohoto úsilí. S pomocí mnoha konkrétních příkladů ukazuje jejich úskalí a vzájemnou provázanost.

Text nabízí přehled disertačních prací, které předložily ženy na filozofické a přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity od jejího založení do roku 1939. Podrobněji se věnuje těm disertačním pracím, které tematicky spadaly do tzv. filozofických věd. V dobovém chápání se jednalo o filozofii, psychologii, pedagogiku a sociologii. Hlavním cílem je představit odborný zájem žen v daném místě a časovém období.

Text nabízí přehled disertačních prací, které předložily ženy na filozofické a přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity od jejího založení do roku 1939. Podrobněji se věnuje těm disertačním pracím, které tematicky spadaly do tzv. filozofických věd. V dobovém chápání se jednalo o filozofii, psychologii, pedagogiku a sociologii. Hlavním cílem je představit odborný zájem žen v daném místě a časovém období.