Po výkladu základních rysů, podstaty a funkce marxisticko-leninské filozofie se zabývá marxisticko-leninskou filozofií jako metodou poznání společnosti, teorií revoluce, některými teoretickými a metodologickými otázkami zkoumánísocialistické společnosti, komunistickým humanismem aj.

Kritický výklad, v němž autor důsledně aplikuje marxistickou metodu. Úvodem sleduje vývoj buržoazní filosofie v období imperialismu. Zejména osvětluje zdroje logického pozitivismu, machismus a novokantovství, konvencionalismus, novodobý empirismus a logickou analýzu. Poté všestranně zkoumá gnoseologii logického pozitivismu Vídeňského kruhu, tj. předmět a metodu filosofie, teorii abstrakce i problém pravdy. V poslední části vyšetřuje poměr logického pozitivismu k určení předmětu matematiky, k některým otázkám fyziky a, ač skrovnější měrou, i k některým problémům společnosti, hlavně k sociologii a revizionismu.