In this article, the concept of moralistic fallacy introduced by B. D. Davis is elaborated on in more detail. The main features of this fallacy are discussed, and its general form is presented. The moralistic fallacy might have some undesirable outcomes. Some of them might even be in direct conflict to the original moral position. If this occurs, it is possible to characterize it as a paradox of moralistic fallacy. The possibility of this paradox provides a further reason not to (...) prevent any scientific inquiries and not to depict any knowledge as dangerous. (shrink)

Příspěvek se zaobírá Toulminovým přístupem k argumentaci. Hlavním cílem je přitom představit tento přístup a ukázat jeho aplikaci na vybraném materiálu. Klíčová otázka poté zní: V čem je Toulminův přístup stále aktuální a co může při zkoumání argumentů přinést? Cíle i odpovědi na otázku je dosahováno ve dvou základních krocích. V prvním kroku je probrána teorie argumentu, jak ji Toulmin prezentuje především ve své knize The Uses of Argument. Ve druhém kroku je pak Toulminův přístup aplikován na vybraný materiál, konkrétně (...) na videospot Přemluv bábu (2010). Pozornost je přitom věnována zejména modelu argumentu, doménové závislosti, logickým typům a druhům argumentu. V příspěvku je nakonec ukázáno, že Toulmin je stále diskutovaný a teoreticky podnětný, a také to, že jeho aplikace na vybraný materiál může poskytnout dobrá vodítka pro hodnocení tohoto materiálu i v případech, kdy toto hodnocení není možné udělat jednoznačně pomocí formálních nástrojů. (shrink)

The aim of the paper is to introduce the concept of adaptive logics (AL) or rather adaptive logical approach. In the introduction, a motivation and an emergence of AL are briefly discussed. In the second part of the paper, specifics of AL are analysed – especially nonmonotonic character, internal and external dynamics, as well as the structure of AL, namely the distinction between upper limit logic and lower limit logic. In this part, the dynamic proof is also described. Applications of (...) AL are presented in the third part. Three illustrations from three different branches of philosophy are presented. First one is an illustration of description of science – a traditional application of AL. Second one is an illustration of solving a deontic conflict – this is a new direction within in AL which has recently been researched. Third one is an illustration of analyses of metaphors – an example of an unusual application of AL. In the conclusion of the paper, contemporary results of AL are critically evaluated with respect to some problems of the project of AL. (shrink)

Následující text si klade za cíl představit koncepci adaptivních logik (dále AL), či lépe adaptivně logický přístup. Úvodní oddíl textu stručně pojednává o vzniku AL a o motivacích pro tento přístup. Druhý oddíl následně rozebírá specifika AL, především jejich nemonotónní charakter, interní a externí dynamiku, dále pak jejich strukturu, tedy rozlišení mezi upper limit logic a lower limit logic, a představuje pojetí dynamického důkazu. Třetí oddíl ilustruje vybrané aplikace AL ve třech oblastech – v tradiční, totiž při popisu vědy, v (...) moderní, při řešení deontických konfliktů, a v nezvyklé, při analýze metafor. V závěru práce jsou zhodnoceny dosavadní výsledky v rámci celého projektu AL a je poukázáno na některé problémy, které jsou s tímto projektem spjaty. (shrink)

„I am just going outside and may be some time,“ said captain Oates leaving the tent to never come back. He supposed to have serious frostbites. He supposed to be losing his energy much faster than others. He asked to be left to his destiny, yet others refused. That is why he left alone. Scott wrote to his diary, that they knew Oates was walking to his death, that he was a brave man and an English gentleman. Can we have (...) a duty to die? Is it possible for euthanasia to be not merely option but a duty? In discussion about euthanasia it is argued, that if we accept euthanasia, right to die can become a duty to die and this result is unwanted. Duty to die is something what is not acceptable, what is somehow wrong. Yet there are examples when duty to die is accepted. Oates left the tent and he went to death. Because he knew that if he stayed, the possibility for others to be saved, would be much lower (or there would be no chance at all). They could not left him behind, but he had to left them. It seems that he had duty to die. It is same when climber fall of and cut the rope, because he don’t want to risk other’s lives. There are four main motives connected with decision to die (Warnock, 2008). These motives can be divided into two groups; thus we chose death with regards to ourselves, in relation to pain or to dignity, and we chose death with regards to others, in relation to our close-ones or society. If man himself does not regard his own life as the highest and undisputable value, if he does not think that he may act regardless to others or to something else, than there could be moments when he has a duty to die. We have duty to die because we want to protect somebody or something, which is more valuable for us than our lives, and this could be lives of others or even the image of ourselves. Duty to die is not a reasons for rejecting euthanasia, it is not something unwanted or unacceptable. (shrink)

„Jdu na chvíli ven a možná se zdržím,“ měl říci kapitán Oates (Scott, 1912), opustit stan a nikdy se nevrátit. Měl mít vážně omrzlé nohy, měl ztrácet síly rychleji než ostatní. Údajně žádal, aby byl ponechán svému osudu. Ostatní to odmítli, a proto odešel sám. Scott (1912) napsal, že věděli, že jde Oates na smrt, že to byl skutečný anglický gentleman.V diskusích o eutanazii je zmiňován argument, že je-li smrt na požádání povolena, mohou lidé dojít k závěru, že mají nejen (...) právo, ale dokonce i povinnost zemřít, a to by byl nepřípustný výsledek. Povinnost zemřít je chápána jako něco nepřijatelného, nepřipustitelného. Nicméně existují případy, ve kterých tuto povinnost připouštíme. Oates opustil stan, odešel zemřít, protože kdyby zůstal, měli by ostatní velmi malou, žádnou, šanci na přežití. Nebyli schopni ho opustit, on je ale opustit musel. Zdá se tak, že měl povinnost zemřít. Stejně tak horolezci při pádu odříznou raději sami sebe, než aby vystavili riziku ostatní.Existují čtyři základní a obecné motivy, které jsou spojeny s rozhodnutím zemřít (Warnock, 2008). Lze je také rozdělit do dvou skupin: pro smrt se rozhodujeme ve vztahu k sobě, s ohledem k bolesti nebo s ohledem k důstojnosti, a ve vztahu k druhým, s ohledem ke svým blízkým nebo s ohledem ke společnosti. Pokud samotný člověk nechápe svůj život jako nejvyšší a nezpochybnitelnou hodnotu, pokud si nemyslí, že se může rozhodovat bez ohledu ke komukoli jinému, k čemukoli jinému, pak lze ukázat, že jsou chvíle, kdy máme povinnost zemřít. Máme povinnost zemřít, abychom uchránili právě to, o čem si myslíme, že je významnější než náš život, ať už se jedná o životy jiných lidí, či představu o nás samotných. Povinnost zemřít se tak nezdá jako něco, co by mělo zakládat důvody pro odmítnutí eutanazie, není něčím nepřípustným nebo nepřijatelným. (shrink)

In this article, the concept of moralistic fallacy introduced by B. D. Davis is elaborated on in more detail. The main features of this fallacy are discussed, and its general form is presented. The moralistic fallacy might have some undesirable outcomes. Some of them might even be in direct conflict to the original moral position. If this occurs, it is possible to characterize it as a paradox of moralistic fallacy. The possibility of this paradox provides a further reason not to (...) prevent any scientific inquiries and not to depict any knowledge as dangerous. (shrink)