Averroes, un pensador cuyo legado sigue vivo -- Acerca de la felicidad y la amistad -- Sobre el deseo -- La crítica de Averroes al teólogo iraní al-Gazzali -- Los rostros del comentador -- Averroes, el filósofo andalusí que revolucionó Europa -- "Averroes recuperó el racionalismo griego olvidado en Europa" -- Apéndices.

Coloquio "Con Arreglo a Esta Opinión Trabajaremos. A 50 Años de la Revista Pensamiento Crítico" (Casa Cultural de ALBA, La Habana, 21 de febrero de 2017) -- La Rebeldia es la Adultez de la Cultura. Mesa Homenaje a Fernando Martínez Heredia (Centro de Investigación Cultural Juan Marinello, 22 de junio de 2017).

The title of this volume A Man of Many Interests: Plutarch on Religion, Myth, and Magic. Essays in honour of Aurelio Pérez Jiménez is first and foremost a coalescing homage to Plutarch and to Aurelio, and to the way they have been inspiring (as master and indirect disciple) a multitude of readers in their path to knowledge, here metonymically represented by the scholars who offer their tribute to them. The analysis developed throughout the several contributions favors a philological approach of (...) wide spectrum, i.e., stemming from literary and linguistic aspects, it projects them into their cultural, religious, philosophical, and historical framework. The works were organized into two broad sections, respectively devoted to the Lives and to the Moralia. Contributors are: Frances Titchener, Carlos Alcalde Martín, José Luis Calvo, Delfim Leão, Judith Mossman, Anastasios G. Nikolaidis, Christopher Pelling, Philip Stadter, Paola Volpe, Francesco Becchi, Israel Muñoz Gallarte, Lautaro Roig Lanzillotta, Geert Roskam, Vicente M. Ramón Palerm, Frederick Brenk, John Dillon, Franco Ferrari, Aristoula Georgiadou, Luc van der Stockt, Luisa Lesage Gárriga. (shrink)

„Jdu na chvíli ven a možná se zdržím,“ měl říci kapitán Oates, opustit stan a nikdy se nevrátit. Měl mít vážně omrzlé nohy, měl ztrácet síly rychleji než ostatní. Údajně žádal, aby byl ponechán svému osudu. Ostatní to odmítli, a proto odešel sám. Scott napsal, že věděli, že jde Oates na smrt, že to byl skutečný anglický gentleman.V diskusích o eutanazii je zmiňován argument, že je-li smrt na požádání povolena, mohou lidé dojít k závěru, že mají nejen právo, ale dokonce (...) i povinnost zemřít, a to by byl nepřípustný výsledek. Povinnost zemřít je chápána jako něco nepřijatelného, nepřipustitelného. Nicméně existují případy, ve kterých tuto povinnost připouštíme. Oates opustil stan, odešel zemřít, protože kdyby zůstal, měli by ostatní velmi malou, žádnou, šanci na přežití. Nebyli schopni ho opustit, on je ale opustit musel. Zdá se tak, že měl povinnost zemřít. Stejně tak horolezci při pádu odříznou raději sami sebe, než aby vystavili riziku ostatní.Existují čtyři základní a obecné motivy, které jsou spojeny s rozhodnutím zemřít. Lze je také rozdělit do dvou skupin: pro smrt se rozhodujeme ve vztahu k sobě, s ohledem k bolesti nebo s ohledem k důstojnosti, a ve vztahu k druhým, s ohledem ke svým blízkým nebo s ohledem ke společnosti. Pokud samotný člověk nechápe svůj život jako nejvyšší a nezpochybnitelnou hodnotu, pokud si nemyslí, že se může rozhodovat bez ohledu ke komukoli jinému, k čemukoli jinému, pak lze ukázat, že jsou chvíle, kdy máme povinnost zemřít. Máme povinnost zemřít, abychom uchránili právě to, o čem si myslíme, že je významnější než náš život, ať už se jedná o životy jiných lidí, či představu o nás samotných. Povinnost zemřít se tak nezdá jako něco, co by mělo zakládat důvody pro odmítnutí eutanazie, není něčím nepřípustným nebo nepřijatelným. (shrink)

The Thomistic comprehension of the immortality of the soul, in its extraordinary greatness and originality, is built upon the Angelic’s most sublime discovery: the act of being. However, we can already find in the Egyptians some contributions —although indirect— to this comprehension. Regarding the nature of the soul, there are some intuitions of great relevance around the Osiris Trial, the structure of the soul and its relation with the body and the post mortem evolution phases. These intuitions will be assimilated (...) into the Greek metaphysics, assumed and raised by Thomas Aquinas and, based on his genius, continued by the transcendental anthropology. (shrink)