T. H. Macho defended the claim that politics is a system for organizing attention and for arranging relationships of visibility. One way of attracting and holding the attention of others and maintaining one’s visibility is the instrumentalization of indignation. Another way is to instigate and maintain social stress and unrest. The article explores the concepts of indignation and social stress as introduced by P. Sloterdijk. These concepts are part of a model of political dynamics that describes 1) the relationship between (...) indignation and stress in political super-units and 2) the fact that they are compensated for by means of a specific conception of individual freedom (eleuthería, J.-J. Rousseau) and a liberal social order. The article defends the claim that there is a relationship between Macho’s claim about the organization of attention, Sloterdijk’s analyses of the concept of freedom and the method whereby individuals are immunized against generated social stress, which maintains social cohesion. (shrink)

Formálním cílem předloženého textu je připomenout sté výročí narození Stanisława Lema prostřednictvím jedné z dimenzí jeho díla. Dosažení tohoto cíle má podobu reflexe dostupných důvodů, které by objasnily, proč se Lem ve své literární formě v určitém období odmlčel a poté se již nevrátil k psaní literárních textů (románů a povídek) a dále psal již pouze teoretické a filozofické úvahy o tématech, která dosud byla předmětem jeho literární tvorby. Pokusil jsem se mapovat a shromáždit důvody, které Lem explicitně uvádí, a (...) rovněž možné důvody, které jsou spojeny s jeho teoretických zázemím, přesněji s četbou filozofických děl. (shrink)

Formálním cílem předloženého textu je připomenout sté výročí narození Stanisława Lema prostřednictvím jedné z dimenzí jeho díla. Dosažení tohoto cíle má podobu reflexe dostupných důvodů, které by objasnily, proč se Lem ve své literární formě v určitém období odmlčel a poté se již nevrátil k psaní literárních textů (románů a povídek) a dále psal již pouze teoretické a filozofické úvahy o tématech, která dosud byla předmětem jeho literární tvorby. Pokusil jsem se mapovat a shromáždit důvody, které Lem explicitně uvádí, a (...) rovněž možné důvody, které jsou spojeny s jeho teoretických zázemím, přesněji s četbou filozofických děl. (shrink)

Nedílnou součástí textů Odo Marquarda je humor i úvahy o humoru, který spojuje s rozumem člověka. Proto je tématem příspěvku na počest Odo Marquarda připomenutí možného spojení humoru, smíchu a rozumu. Marquardovým úvahám o spojení humoru a rozumu předsazuji v textu nejprve interpretaci dílčích výzkumů evolučně biologického pohledu na vznik a roli smíchu, jemuž je přisuzována podstatná role při porozumění vývoje člověka, tedy i schopností jeho rozumu. Z biologické perspektivy je smích chápán jako typ společenského chování. Díky sociálním aspektům smíchu (...) je zřetelná linie mezi humorem, který smích vyvolává a rozumem, který je schopen humor a smích produkovat. Dále navážu Marquardovými tezemi, představujícími některá možná spojení mezi rozumem a humorem v intencích jeho filozofické antropologie. V závěru s pomocí mikroetymologického připomenutí naznačím, proč humor náleží mezi filozoficky vrcholné aktivity lidského rozumu a kde se Marquardovy úvahy mohou doplňovat s evolučně biologickým výzkumem smíchu. (shrink)

An integral part of Odo Marquard’s texts is both humour and reflections of humour, which he connects with human reason. That is why the theme of this contribution to commemorate Odo Marquard is the potential connection between humour, laughter, and reason. Marquard’s reflections on the connections between humour and reason are preceded in the text by an interpretation of evolutionary biological research on the emergence and role of laughter, which is considered to be important in understanding the development of man, (...) and, as a result, man’s reason. From biological perspective, laughter is considered to be a form of social behaviour. Due to social aspects of laughter, one can trace a clear line between humour, which causes laughter, and reason, which is capable of producing humour and laughter. I continue with Marquard’s thoughts on potential connections between reason and humour in the framework of his philosophical anthropology. In the final part of my micro-etymological contribution I outline why humour is one the philosophically supreme activities of the human brain and show where Marquard’s ideas can supplement the evolutionary biological research of laughter. (shrink)

Článek nabízí kritickou reflexi způsobů, jimiž se filozofie snaží zajistit a zprostředkovat vědění o sobě samé, svých dějinách a klíčových problémech. Podrobně se věnuje procesům redukce a explikace, které jsou nedílnou součástí tohoto úsilí. S pomocí mnoha konkrétních příkladů ukazuje jejich úskalí a vzájemnou provázanost.

The goal of the essayistic speculation (intended also as a brief laudatio) is to illustrate on an example the way that Sloterdijk could transform literary impulses into themes that he subsequently processes philosophically and develops in his works. I will present several of such potential transformations by means of parts and themes from Bonaventura’s Nachtwachen (1804, especially vigils 9 and 14), which Sloterdijk commented on in his Vienna lectures in 1998. The aim is not to seek parallels between Bonaventura’s and (...) Sloterdijk’s works, but to illustrate the possibilities of a philosophical transformation, the exploitation of literary themes by philosophical imagination and subsequently a detailed elaboration of philosophical concepts. (shrink)