The article reviews the book Los, zło, tajemnica: ku twórczym źródłom poezji Aleksandra Wata i Czesława Miłosza [Fate, Evil, Mystery: Toward the Creative Sources of Aleksander Wat's and Czesław Miłosz's Poetry], by Marek K. Siwiec.

The article reviews the book Los, zło, tajemnica: ku twórczym źródłom poezji Aleksandra Wata i Czesława Miłosza [Fate, Evil, Mystery: Toward the Creative Sources of Aleksander Wat's and Czesław Miłosz's Poetry], by Marek K. Siwiec.

Author: Siwiec Marek Kazimierz Title: ZBIGNIEW HERBERT – TOWARDS MYSTERY OF SOCRATES (Zbigniew Herbert – ku tajemnicy Sokratesa) Source: Filo-Sofija year: 2010, vol:.11, number: 2010/2, pages: 7-28 Keywords: MYSTERY OF SOCRATES, ZBIGNIEW HERBERT, JOURNEY TO THE GREEK ROOTS (BEGINNINGS) TO THE EUROPEAN CULTURE AND SOURCES OF THE EUROPEAN HUMANITY Discipline: PHILOSOPHY Language: POLISH Document type: ARTICLE Publication order reference (Primary author’s office address): E-mail: www:In the essay the author follows Zbigniew Herbert’s path by asking a question: “What is a (...) mystery of Socrates?”. The author wants to present that Zbigniew Herbert in his books took a journey, a spiritual wander, to the Greek roots (beginnings) to the European culture and sources of the European humanity. He distinguishes the difference between ‘root’ (or ‘beginning’) from ‘source’. “The portrait of Socrates” by Herbert reflects the two main dimensions of poet’s creative as well as philosophical aspirations. Socrates represents different reflections on the human condition. He encompasses various – for many philosophers – unpredictable dimensions of human existence. He has ability to rational, intellectual examination of the world as well as tendency to investigate his artistic poetic work and vocation. However, the mystery of Socrates appears to be a source of creative thinking. (shrink)

Work is fundamental to human society and modern organizations, and consequently has been central to the thinking of major social theorists and social science disciplines. This book offers a 'one-stop-shop' guide to classical and contemporary perspectvies of work written by leading international experts. Schools covered include: Weberian, Marxian, Durkheimian, feminist, neo-classical economics, institutional economics, ethics, Foucauldian, postmodernist, organizational sociology and economic sociology. Each chapter traces the origins of the theoretical school, reviews seminal contributions,and considers major criticisms of the approach. In (...) addition, the book features a section on key aspects of work - professions, technology, identity and globalisation - to which these theories have been applied. The book makes a major contribution in a number of ways: · Provides systematic coverage of major social and economic theories and the way they aid our understanding of work;· Includes a section of chapters that consider, in an applied way, how social theories have helped the analysis of key substantive areas of work;· Includes contributions from leading academics from both Europe and the USA; · Each chapter can be read as free-standing summary of a particular school of theoretical approach;· In addition, the introductory and concluding chapters examine themes cross-cutting the other chapters in the book.It is an essential text for academics and advanced students concerned with the sociology of work, management, and organization studies. (shrink)

Studie se věnuje dialogu Anselma z Canterbury De grammatico. Tento spis byl samotným autorem označen jako úvod do dialektiky. V dobové dialektice zastával klíčové místo Aristotelův spis Kategorie. Tento článek se proto pokouší interpretovat Anselmův dialog jako určitou pedagogicky koncipovanou podobu komentáře k Aristotelovým Kategoriím. V návaznosti na Anselmův spis jsou postupně představeny jednotlivé teze z Aristotelových Kategorií (jak tzv. antepredicamenta, tak pojednání o substanci, kvalitě a částečně i vlastnictví) a způsob, jakým s nimi Anselm pracoval.

The study aims to explain the meaning and function of the concept of topicality (Aktualität) in Benjamin’s philosophy of history and to show that it can present a relevant alternative to contemporary historiography. In times when society is improving the accuracy of its grasp of history and accumulating ever more data about it, Benjamin’s philosophy is valuable by concerning itself primarily with the problem of presentation (Darstellung) of the topicality of particular historical phenomena. Thanks to a better understanding of the (...) concept of topicality, the reader will be able to see why Benjamin thought that to respond to what is “actual” in the sense of “topical” or “timely” in history is more important than specifying or accumulating data about it. However, in the presentation of a single topical historical object the whole of history is monadologically expressed: Benjamin’s focus on particular, unique phenomena didn’t imply a resignation vis-à-vis the task of expression of the whole. (shrink)

Studie se věnuje dialogu Anselma z Canterbury De grammatico. Tento spis byl samotným autorem označen jako úvod do dialektiky. V dobové dialektice zastával klíčové místo Aristotelův spis Kategorie. Tento článek se proto pokouší interpretovat Anselmův dialog jako určitou pedagogicky koncipovanou podobu komentáře k Aristotelovým Kategoriím. V návaznosti na Anselmův spis jsou postupně představeny jednotlivé teze z Aristotelových Kategorií (jak tzv. antepredicamenta, tak pojednání o substanci, kvalitě a částečně i vlastnictví) a způsob, jakým s nimi Anselm pracoval.

The article reviews the book Los, zło, tajemnica: ku twórczym źródłom poezji Aleksandra Wata i Czesława Miłosza [Fate, Evil, Mystery: Toward the Creative Sources of Aleksander Wat's and Czesław Miłosz's Poetry], by Marek K. Siwiec.

The essential objective of the paper is to demonstrate the complexity of issues related to justice in the medical profession. The author claims that the virtue of justice as the foundation of a good doctor's moral attitude and the concept of justice in allocating medical goods are of primary importance. The most important thesis presented in the paper is that even if the so-called social justice needs to be complied with in the public healthcare system, it has nothing to do (...) with the virtue of justice applicable to the medical profession. The idea of social justice is the foundation of the public healthcare system. However, burdening doctors with the necessity to make decisions about rationing access to medical services increases neither their job satisfaction, nor the well-being of patients. Thus, joint efforts of doctors, economists, ethicists and politicians are required in this area. (shrink)

Tato studie se snaží o filosofickou analýzu problematických aspektů neurogeneze. V první řadě se zaměřuje na moderní historii neurogeneze, která je obecně považována za historii dogmatického přesvědčení, které předpokládalo, že v mozku dospělého savce nemohou vzniknout nové neurony. Tato konvence přežívala v neurovědě po několik desítek let a její kořeny sahají až do dob Ramóna y Cajala. Důležitá část této filosofické analýzy se zaměřuje na aspekt tzv. zaštiťování dogmatu pomocí ad hoc hypotéz. Analýza se dále věnuje implicitním definicím, které hrají (...) roli axiomů neurovědy, a problematice falsifikace potenciálních falsifikátorů. Na konci této filosofické analýzy jsou prezentovány argumenty, které dospívají k tomu, že historie neurogeneze není historií dogmatického uvažování, jak většina autorů předpokládá, ale že jde o historii vědeckého pragmatismu. (shrink)

W artykule rozważana jest możliwość powstania ogólnej teorii informacji, która miałaby szerszy zakres tematyczny i wyższy stopień ogólności niż matematyczna teoria komunikacji (łączności) Shannona. Uzasadnieniem takiego oczekiwania jest nie tylko dojrzałość wielu współczesnych koncepcji i teorii informacji, głównie formalnych i matematycznych, lecz również znaczące zmiany w sferze masowej komunikacji i komputerowych systemów informacyjnych (dokonujące się w tzw. zwrocie informacyjnym). Omawiane są koncepcje takich autorów, jak C. Shannon, N. Wiener, Y. Bar-Hillel, K. Devlin, F. Adams, F. Dretske, P. Adriaans oraz J. (...) van Benthem. W oparciu o ten materiał ukazane jest bogactwo znaczeń i zastosowań kategorii informacji w naukach i w filozofii. (shrink)

Práce se zaměřuje na metodologicko-historické aspekty vývoje neurologie. V roce 2001 přišel Marcus Raichle s překvapujícím objevem, který je nyní obecně známý jako teorie Default Mode Network. DMN s sebou kromě nových poznatků o mozkové aktivitě přináší i kompletní přehodnocení dosavadních přesvědčení o mozku. Vědecká komunita předpokládala, že mozek je „reflexivním" nástrojem k vnějšímu prostředí a od tohoto přesvědčení odvíjela neurologický výzkum. DMN však přichází s pojetím neurální aktivity, jež není závislá na aktivní stimulaci mozku, což je v přímém protikladu (...) s předchozí výzkumnou tradicí. Současné výzkumy DMN vedou ke zcela novým poznatkům, které nebyly dosažitelné v rámci předchozího paradigmatu. Radikální proměna pojetí aktivity mozku s sebou přináší i nutnost přehodnocení neurologického výzkumu z hlediska metodologie. Stať se zabývá otázkou, zda lze považovat DMN za vědeckou revoluci a nové paradigma neurovědy v kontextu analýzy historických událostí, jež formovaly předchozí a stávající neurovědecký výzkum. (shrink)

Text se zaměřuje na ideu otroctví v dějinách evropského a severoamerického myšlení. Věnuje se souboru šestnácti esejí Zotročení svobodou (2010), v němž Petr Bláha mapuje pojetí otroctví u vybraných filosofů v těchto dějinách a koncentruje se zejména na myšlenky autorů evropského kánonu. Postupuje chronologicky, začíná tradičně od antiky a pokračuje až do 20. století. K autorům, kteří měli na Bláhovo stanovisko největší formativní vliv, patří novověcí filosofové, s nimiž sdílí jak témata, tak do velké míry i přístup k nim. S (...) tím souvisí i zájem o ideu svobody, která do určité míry stála v opozici k ideji otroctví. Odtud ve svém paradoxním důsledku pochází myšlenka „zotročení svobodou“. (shrink)

Przedmowa........................................................................................... . 9 I. Głosy amerykańskie Michael Walzer, Samotna polityka Michela Foucaulta (przeł. Marek Kw iek )................................................................................ 13 Richard Rorty, Moralna tożsamość a prywatna autonomia: przypadek Foucaulta (przeł. Marek K w iek )............................... 29 Martin Jay, Granice doświadczenia granicznego: Bataille i Foucault (przeł. Marek K w iek )................................................ 37 David Couzens Hoy, Foucault a teoria krytyczna (przeł. Marek Kwiek)............................................................................................ 61 Charles Taylor, Foucault o wolności i prawdzie (przeł. Marek Kwiek)............................................................................................ 81 II. Głosy polskie Jerzy Kmita, Jacy (...) moglibyśmy b y ć?................................................ 109 Tadeusz Buksiński, Historia - władza - metoda.......................... 139 Zygmunt Bauman, Nie odwzajemniona miłość: o państwie i intelektualistach (przeł. Marek Kwiek)....................................153 Jerzy Topolski, Ta „pusta” kategoria zmiany: człowiek i historia, w koncepcji Michela Foucaulta..........................................183 Marek Kwiek, Kant - Nietzsche - Foucault. Rzecz o dawaniu przykładu w f i lo z o f i i...................................................................... 199 Anna Jamroziakowa, Obraz i tekst. Głód rzeczywistości a czuła imaginatywność................................................................239 Ewa N owak-Juchacz, Nie sądząc i nie przesądzając: niemieckie „podróże” Foucaulta................................................... 255 Grzegorz Dziamski, Michel Foucault: z ducha s z tu k i................ 277 Marek Kwiek, Michel Foucault - rozdział polski (appendix mniej filozoficzny)..........................................................................289 Dane o oryginałach tłumaczeń..........................................................303 Nota o autorach...................................................................................305. (shrink)

Text se zaměřuje na ideu otroctví v dějinách evropského a severoamerického myšlení. Věnuje se souboru šestnácti esejí Zotročení svobodou (2010), v němž Petr Bláha mapuje pojetí otroctví u vybraných filosofů v těchto dějinách a koncentruje se zejména na myšlenky autorů evropského kánonu. Postupuje chronologicky, začíná tradičně od antiky a pokračuje až do 20. století. K autorům, kteří měli na Bláhovo stanovisko největší formativní vliv, patří novověcí filosofové, s nimiž sdílí jak témata, tak do velké míry i přístup k nim. S (...) tím souvisí i zájem o ideu svobody, která do určité míry stála v opozici k ideji otroctví. Odtud ve svém paradoxním důsledku pochází myšlenka „zotročení svobodou“. (shrink)

I present argument for different than traditional continental classification of epistemological issues. Paper has two parts, first concerned with K. Ajdukiewicz and J. Woleński conception of epistemology and its branches and with different methods of epistemological inquiry based on different task posed for epistemology. Second part discuss main important topics of current postgettieral analytic epistemology like virtue epistemology, ethics of belief, problems of epistemic value, epistemic value monism and pluralism, metaepistemology and concludes that in traditional continental classification the issues of (...) a truth and the issues of nature of knowledge should be united in broaden set of topics concerned with valuable cognition and knowledge, which has descriptive, normative, and regulative subparts. (shrink)

Tato studie se věnuje komentářům a glosám k první kapitole druhé knihy Boethiova Úvodu do aritmetiky, jejímiž autory v poslední čtvrtině 10. století byli Gerbert z Aurillacu, Abbo z Fleury, Notker z Lutychu a anonymní autor textu De arithmetica Boetii. Studie sleduje dva hlavní cíle: nejprve upozorňuje na to, že Boethiův text o převodu číselných posloupností na stejnost lze interpretovat dvěma rozdílnými způsoby, následně se zaměřuje na využití této problematiky v dalších svobodných uměních a při hraní deskové hry rithmomachie.

Bazův projekt je výzvou pro současnou epistemologii. Ve svém vzkříšení filozofické metody J. L. Austina a pozdního Wittgensteina se snaží podat alternativu k dnešnímu přístupu založenému na intuicích filozofů. Tradiční argumenty proti filozofii běžného jazyka jsou ukázány jako nedostatečné: stojí na nepochopení toho, co pro autory poloviny dvacátého století znamená „použití“ slova a „význam“ slova. Při aplikaci na dnešní epistemologické příklady a dilemata se tato ukazují jako špatně sestavená, dokonce i ve své nejmírnější, kontextualistické verzi. Zároveň se však Bazův přístup (...) svou radikálností dostává do prekérního vztahu k empiristické tradici. (shrink)

Věhlas Gerberta z Remeše (jako papež Silvestr II.) je již od středověku tradován zejména v přímé vazbě s jeho studiem quadrivia ve Španělsku. Tato studie se zabývá problematikou měření času podle Gerberta a snaží se ukázat, že základní koncepce a znalosti, kterých Gerbert k měření času užívá, jsou takřka výhradně převzaty z latinské (převážně) encyklopedické tradice, s výjimkou díla De utilitatibus astrolabii, které je někdy Gerbertovi připisováno, v němž jsou recipovány arabské i latinské zdroje. Nejprve jsou popsány zmínky o Gerbertově (...) konstrukci horologií (část I), následně je představen Gerbertův dopis bratru Adamovi (část II), následuje vymezení základních pojmů – den, noc, rovnoměrná a nerovnoměrná hodina apod. podle latinské tradice i podle spisu De utilitatibus astrolabii (část III), popisy časových pásem podle latinských autorit, včetně řeckého původu těchto paralelních zón (části IV a V) a časová pásma podle nejstarších arabských astrolábů a spisu De utilitatibus astrolabii (část VI), návody k určení přítomnosti v určitém klimatu podle Gerbertova dopisu a spisu De utilitatibus astrolabii (část VII) a pokusy o vysvětlení některých dalších detailů z Gerbertova dopisu Adamovi (část VIII). (shrink)

Tato studie se věnuje výkladu násobení podle čtyř nejstarších latinských středověkých autorů, kteří sepsali své texty o početních úkonech na abaku kolem roku 1000, tedy podle Gerberta z Remeše (Pravidla pro počítání na abaku, Regulae de numerorum abaci rationibus), Herigera z Lobbes (Pravidla počítání na abaku, Regulae numerorum super abacum), Abbona z Fleury (Komentář k Victorioně spisu Calculus, In Calculum Victorii commentario; resp. tzv. Abbonův abakus, Abbonis abacus) a Bernelia mladšího z Paříže (Kniha o abaku, Liber abaci). Po představení, vysvětlení (...) a srovnání pravidel pro násobení podle těchto spisů následuje v příloze originální znění a překlad Herigerových, Gerbetových a Abbonových pravidel pro násobení. (shrink)

Audiozáznam přednášky proslovené ve Filozofické jednotě na Katedře filozofie dne 26. března 2012.V přednášce se pokouším o velmi základní rozlišení tří funkcí, jež mohou myšlenkové experimenty plnit. Nejprve nabízím liberální definici myšlenkového experimentu, podle níž nejde nutně o výjimečné, nereálné, teoreticky zajímavé, bizarní, imaginární scénáře, nýbrž o celkem běžné představování si situace s kognitivním cílem. Snažím se ukázat, že navzdory své šíři je tato definice přiměřeným zachycením všech podstatných vlastností útvarů, jež intuitivně mezi myšlenkové experimenty počítáme. Stručně se poté věnuji (...) prvnímu významu myšlenkových experimentů: imaginární příklady jsou názornou pomůckou při posilování již získaných přesvědčení. Jejich první význam je didaktický. Druhý možný význam myšlenkových experimentů je předmětem vyhraněných diskusí zejména v posledním dvacetiletí: imaginární příklady jsou zdrojem zdůvodnění. Jejich druhý význam je tedy epistemický. Zatímco je však první, didaktický význam zcela nekontroverzní, epistemický význam myšlenkových experimentů je předmětem mnoha odmítnutí. Myšlenkové experimenty jsou tak často odkázány pouze do role názorných pomůcek bez další hodnoty. Snažím se ukázat, že existuje ještě třetí význam myšlenkových experimentů, význam dialektický. Vhodně použitý myšlenkový experiment může v kritické diskusi sloužit jako „přenašeč důkazního břemene”, tj. dokáže vyvolat argumentační tlak na protistranu. Imaginární scénář může za jistých okolností fungovat jako legitimní argument, aniž bychom však nutně museli předpokládat silný epistemický význam myšlenkových experimentů. Myšlenkové experimenty tak mohou být víc než jen líbivé ornamenty, zároveň ale nejsme zavázáni k obhajobě problematické epistemické teze.klíčová slova: myšlenkový experiment, epistemologie, důkazní břemeno. (shrink)

In [1] J.-Y. Bèziau formulated a logic called Z. Bèziau’s idea was generalized independently in [6] and [7]. A family of logics to which Z belongs is denoted in [7] by K. In particular; it has been shown in [6] and [7] that there is a correspondence between normal modal logics and logics from the class K. Similar; but only partial results has been obtained also for regular logics. In a logic N has been investigated in the language with negation; (...) implication; conjunction and disjunction by axioms of positive intuitionistic logic; the right-to-left part of the second de Morgan law; and the rules of modus ponens and contraposition. From the semantical point of view the negation used by Došen is the modal operator of impossibility. It is known this operator is a characteristic of the modal interpretation of intuitionistic negation. In the present paper we consider an extension of N denoted by N+. We will prove that every extension of N+ that is closed under the same rules as N+; corresponds to a regular logic being an extension of the regular deontic logic D21. The proved correspondence allows to obtain from soundnesscompleteness result for any given regular logic containing D2, similar adequacy theorem for the respective extension of the logic N+. (shrink)

Krize spojená s příchodem pandemie koronaviru ukázala, že užitečné expertní vědění sice podle všeho existuje, ale ne každému, kdo se představí jako expert, bychom měli věřit. Slovy doktora House: „Všichni lžou.“ Lžou i odborníci. Kapitola se zaměřuje na situace, kdy odborník lže takříkajíc „s dobrým úmyslem,“ neboť se domnívá, že pravda by veřejnost vedla k chování, které není společensky žádoucí. V takovém případě se jedná o lhaní paternalistické, protože má ochránit veřejnost před ní samotnou. Ukážeme příklady, kdy k němu dochází, (...) a pokusíme se i odhadnout, jak dobře takový pokus o manipulaci veřejnosti funguje krátkodobě i dlouhodobě. Protože výsledky našeho rozboru nenaznačují, že by dobročinné lhaní odborníků bylo skutečně společensky prospěšné, pobavíme se také o tom, proč by se mu člověk v roli experta měl raději vyhnout. (shrink)

Cognitive science is experiencing a pragmatic turn away from the traditional representation-centered framework toward a view that focuses on understanding cognition as "enactive." This enactive view holds that cognition does not produce models of the world but rather subserves action as it is grounded in sensorimotor skills. In this volume, experts from cognitive science, neuroscience, psychology, robotics, and philosophy of mind assess the foundations and implications of a novel action-oriented view of cognition. Their contributions and supporting experimental evidence show that (...) an enactive approach to cognitive science enables strong conceptual advances, and the chapters explore key concepts for this new model of cognition. The contributors discuss the implications of an enactive approach for cognitive development; action-oriented models of cognitive processing; action-oriented understandings of consciousness and experience; and the accompanying paradigm shifts in the fields of philosophy, brain science, robotics, and psychology. ContributorsMoshe Bar, Lawrence W. Barsalov, Olaf Blanke, Jeannette Bohg, Martin V. Butz, Peter F. Dominey, Andreas K. Engel, Judith M. Ford, Karl J. Friston, Chris D. Frith, Shaun Gallagher, Antonia Hamilton, Tobias Heed, Cecilia Heyes, Elisabeth Hill, Matej Hoffmann, Jakob Hohwy, Bernhard Hommel, Atsushi Iriki, Pierre Jacob, Henrik Jörntell, Jürgen Jost, James Kilner, Günther Knoblich, Peter König, Danica Kragic, Miriam Kyselo, Alexander Maye, Marek McGann, Richard Menary, Thomas Metzinger, Ezequiel Morsella, Saskia Nagel, Kevin J. O'Regan, Pierre-Yves Oudeyer, Giovanni Pezzulo, Tony J. Prescott, Wolfgang Prinz, Friedemann Pulvermüller, Robert Rupert, Marti Sanchez-Fibla, Andrew Schwartz, Anil K. Seth, Vicky Southgate, Antonella Tramacere, John K. Tsotsos, Paul F. M. J. Verschure, Gabriella Vigliocco, Gottfried Vosgerau. (shrink)

Artykuł podejmuje polemikę z obiegowym rozumieniem tolerancji. Autor podkreśla znaczenie podziału na tolerancję jako postawę i na dyskursy o tolerancji. Następnie, w nawiązaniu i częściowo w dyskusji z koncepcją tolerancji zaproponowaną przez Iję Lazari Pawłowską, przedstawione jest rozróżnienie trzech odmian tolerancji, a także rozróżnienie odpowiednich trzech odmian nietolerancji. Rozważane są również niektóre paradoksy związane z tolerancją oraz ze zwalczaniem nietolerancji.

We show that modal logics characterized by a class of frames satisfying the insertion property are suitable for Reiter's default logic. We refine the canonical fix point construction defined by Marek, Schwarz and Truszczyński for Reiter's default logic and thus we addrress a new paradigm for nonmonotonic logic. In fact, differently from the construction defined by these authors. we show that suitable modal logics for such a construction must indeed contain K D4. When reflexivity is added to the modal (...) logic used for the fix point construction then we come to the Marek Schwarz and Truszczyński framework for Reiter's default logic. Our framework, in fact, is appropriate also to the family of modal logics in between S4 and S4f. If, instead, reflexivity is dropped, then we show that a new family of modal logics is gained, namely the modal logics in between KD4 and KD4Z. The upper bound can be extended to the modal logic KD4LZ whenever the propositional language taken into account is finite. (shrink)

Contents: Leszek NOWAK, Marcin PAPRZYCKI: Introduction. ON THE NATURE OF SOCIAL SYSTEM. Ulrich K. PREUSS: Political Order and Democracy. Carl Schmitt and his Influence. Katarzyna PAPRZYCKA: A Paradox in Hobbes' Philosophy of Law. Stephen L. ESQUITH: Democratic Political Dialogue. Edward JELINSKI: Democracy in Polish Reformist Socialist Thought. Katarzyna PAPRZYCKA: The Master and Slave Configuration in Hegel's System. Maurice GODELIER: Lévi-Strauss, Marx and After. A reappraisal of structuralist and Marxist tools for analyzing social logics. Krzysztof NIEDZWIADEK: On the Structure of Social (...) System. Waldemar CZAJKOWSKI: Social Being and Its Reproduction. ON RATIONALITY AND CAPTIVITY. Marek ZIO??L??KOWSKI: Power and Knowledge. Leszek NOWAK: Two Inter-Human Limits to the Rationality of Man. Marcin PAPRZYCKI: The non-Christian Model of Man. An Attempt at a Psychoanalytic Explanation. Robert EGIERT: Toward the Sophisticated Rationalistic Model of Man. ON SOCIAL REVOLUTION. Leszek NOWAK: Revolution is an Opaque Progress but a Progress Nonetheless. Katarzyna PAPRZYCKA, Marcin PAPRZYCKI: How Do Enslaved People Make Revolutions? Grzegorz TOMCZAK: Is It Worth Winning a Revolution? Krzysztof BRZECHCZYN: Civil Loop and the Absorption of Elites. Richard C. MCCLEARY: What Makes Marxist Historical Materialism Objective? Grzegorz KOTLARSKI: Classes and Masses in Social Philosophy of Rosa Luxemburg. ON REAL SOCIALISM. Ernest GELLNER: The Civil and the Sacred. Witold MARCISZEWSKI: Economics and the Idea of Information. Why socialism must have collapsed? Leszek NOWAK, Katarzyna PAPRZYCKA, Marcin PAPRZYCKI: On Multilinearity of Socialism. Achim SIEGEL: The Overrepression Cycle in the Soviet Union. An Operationalization of a Theoretical Model. Krzysztof BRZECHCZYN: The State of the Teutonic Order as a Socialist Society. DISCUSSIONS. Richard MCCLEARLY: Socioanalysis and Philosophy. W??l??odzimierz HELLER: The Public and the Private in Hannah Arendt's Political Philosophy. Methodological Remarks. Krzysztof BRZECHCZYN: Unsuccessful Conquest and Successful Subordination. A contribution to the theory of intersocial relations. (shrink)

Inhalt: TEIL I Dominik SCHMIDIG: Sprachliche Vermittlung philosophischer Einsichten nach Fichtes Frühphilosophie. Thomas Sören HOFFMANN: Die Grundlage der gesamten Wissenschaftslehre und das Problem der Sprache bei Fichte. Jere Paul SURBER: Fichtes Sprachphilosophie und der Begriff einer Wissenschaftslehre. Holger JERGIUS: Fichtes »geometrische« Semantik. TEIL II Günter MECKENSTOCK: Beobachtungen zur Methodik in Fichtes Grundlage der gesammten Wissenschaftslehre. Hartmut TRAUB: Wege zur Wahrheit. Zur Bedeutung von Fichtes wissenschaftlich- und populär-philosophischer Methode. Jürgen STAHL: System und Methode - Zur methodologischen Begründung transzendentalen Philosophierens in Fichtes (...) »Begriffsschrift«. Kunihiko NAGASAWA: Eine neue Möglichkeit der Philosophie nach der Grundlage der gesammten Wissenschaftslehre. Teil III Katsuaki OKADA: Der erste Grundsatz und die Bildlehre. Hisang RYUE: Die Differenz zwischen »Ich bin« und «Ich bin Ich«. Christian KLOTZ: Der Ichbegriff in Fichtes Erörterung der Substantialität. Alois K. SOLLER: Fichtes Lehre vom Anstoß. Nicht-Ich und Ding an sich in der Grundlage der gesamten Wissenschaftslehre. Eine kritische Erörterung. Heinz EIDAM: Fichtes Anstoß. Anmerkungen zu einem Begriff der Wissenschaftslehre von 1794. Virginia LÓPEZ-DOMÍNGUEZ: Die Deduktion des Gefühls in der Grundlage der gesammten Wissenschaftslehre. Reinhard LOOCK: Gefühl und Realität. Fichtes Auseinandersetzung mit Jacobi in der Grundlage der Wissenschaft des Praktischen. TEIL IV Marek SIEMEK: Wissen und Tun. Zur Handlungsweise der transzendentalen Subjektivität in der ersten Wissenschaftslehre Fichtes. Daniel BREAZEALE: Der fragwürdige »Primat der praktischen Vernunft« in Fichtes Grundlage der gesamten Wissenschaftslehre. Marcin POREBA: Das Problem der transzendentalen Freiheit in semantischer Formulierung . Giuseppe DUSO: Absolutheit und Widerspruch in der Grundlage der gesamten Wissenschaftslehre. Manuel JIMÉNEZ-REDONDO: Der Begriff des Grundes in Fichtes Wissenschaftslehre. TEIL V Helmut GIRNDT: Das »Ich« des ersten Grundsatzes der Grundlage der gesamten Wissenschaftslehre in der Sicht der Wissenschaftslehre von 18042. Josef BEELER-PORT: Zum Stellenwert der Grundlage aus der Sicht von 1804. Eine Interpretation des Wechsels von analytisch-synthetischer und genetischer Methode in 5 der Grundlage. (shrink)

Festschrift volume to K. Ramakrishna Rao, Indian psychologist, philosopher and educationist; contributed articles.

The article reviews the book Value and Virtue in a Godless Universe, by Erik J. Wielenberg.