Tento článek usiluje o systematický popis teorie stylů myšlení a myšlenkových společenství polského mikrobiologa Ludwika Flecka. Článek se zabývá výchozím bodem jeho teorie: případovou studií tzv. Wassermanova testu. Následně je Fleckova teorie prezentována nejprve ve světle Struktury vědeckých revolucí Thomase Kuhna. Jsou zaznamenány některé podobnosti mezi oběma mysliteli. Přesto se Fleckova stanoviska od Kuhnových v některých důležitých ohledech liší. Na rozdíl od převládajícího názoru, tyto rozdíly zamezují tomu, aby byl Fleck považován za předchůdce Kuhna. Z těchto důvodů tento článek zmiňuje (...) také možnost prezentovat Fleckova stanoviska v jiném kontextu, jenž je pokládán za prospěšnější, a to francouzská epistemologie. (shrink)

Kuhn byl stoupencem tzv. „relativizovaného apriori". Apriori se nevyznačuje apodiktičností; zachovává si však stále konstitutivní funkci pro předmět poznání. Poznávající subjekty musí znát významy „paradigmatických propozic" proto, aby měli zkušenost. Zkušenost se neredukuje na vnímání. S Fleckem řečeno, pro vidění je dívání se jen nutnou, nikoli však dostatečnou podmínkou; je nadto nutné i vědět. Paradigmatické propozice se tak stávají podmínkou veškerého poznání, které je jimi „nasyceno". Různým paradigmatům respektive teoriím proto odpovídají různé zkušenosti. Paradigmata však nejsou na zkušenosti zcela nezávislá. (...) „Paradigmatické propozice" mají zkušenostní původ. Jedná se, s Poincarém řečeno, o hypotézy, které byly povzneseny do statutu principů. Jinak řečeno, role „zkušenostního vstupu" v poznání je poněkud paradoxní: vstup motivuje tu část poznání, která je na něm nezávislá a která jej podmiňuje. (shrink)

What is conventionalism in philosophy of science? Basically, it is a thesis about empirical underdetermination. According to Conventionalists, there is “a slack” between our theories and experience that is to be “lined” with conventions. As the experience does not “impose” any theory, scientists are always free to choose a theory on “softer” non-evidential grounds when facing empirical underdetermination. “Conventionalism is a philosophy of freedom,” as Édouard Le Roy put it. Yet the thing to remember is that there is no such (...) a thing as the conventionalism. Reasons for empirical underdetermination that Conventionalists state are not always the same, hence it is more convenient to talk about varieties of conventionalism. The present paper is an attempt to sketch a line between two basic variants of conventionalism which are instrumentalism and constructivism. Co je konvencionalismus? V nejobecnější rovině se jedná o tvrzení o empirické poddeterminovanosti. Podle konvencionalistů existuje "mezera" mezi zkušeností a teoriemi, která může být překonána pouze pomocí konvencí. Vědci si podle konvencionalistů mohou vybrat teorie na základě měkkých kritérií, protože teorie nikdy nejsou předepisovány zkušeností. Konvencionalimus je, jak jednou poznamenal stoupenec jeho radikální varianty, Édouard Le Roy, "filozofii svobody." Konvencionalismus by však neměl být považován za homogenní proud. Konvencionalisté se v podstatných ohledech různí v názorech na příčiny empirické poddeterminovanosti, což je i důvodem, proč je příhodnější hovořit o variantách konvencionalismu. Předložený článek je pokusem vymezit dvě základní varianty konvencionalismu: instrumentalismus a konstruktivismus. (shrink)