The article explores the possibilities of using civic republicanism in order to criticize Nozickian libertarianism on the ground of its own premises, especially the emphasis it puts on individual freedom. It evaluates the critique to which Nozick’s theory has been subjected to by Ian Shapiro, finding Shapiro’s objections lacking in understanding, yet valid in principle. The second line of attack is then led via the notion of freedom as non-domination (which inextricably intertwines it with democracy) and via the needs which (...) must be satisfied in order for a state to function as a safeguard for liberty in the contemporary world of multinational corporations. (shrink)

Článek kritizuje Popperovu projekci moderních ideálů (liberalismu, rovnostářství, humanismu) do antiky. Nesnaží se hájit Platóna ani výrazněji rozporovat Popperovy normativní závěry, pouze ukazuje, že Otevřená společnost a její nepřátelé silně idealizuje athénské demokraty a představitele tzv. „velké generace“. Pozornost je věnována především starořeckému pojetí rovnosti a skupinové příslušnosti, dále také způsobům legitimizace moci, jež existovaly v pátém století př. n. l.

Článek kritizuje Popperovu projekci moderních ideálů (liberalismu, rovnostářství, humanismu) do antiky. Nesnaží se hájit Platóna ani výrazněji rozporovat Popperovy normativní závěry, pouze ukazuje, že Otevřená společnost a její nepřátelé silně idealizuje athénské demokraty a představitele tzv. „velké generace“. Pozornost je věnována především starořeckému pojetí rovnosti a skupinové příslušnosti, dále také způsobům legitimizace moci, jež existovaly v pátém století př. n. l.