This paper concerns the character of argumentation in inner dialogue, i.e. dialogue that an individual keeps to herself in her own mind. The problem of inner dialogue research is the methodological difficulty connected with its externalization. In the text, the activity of crisis diary-writing is suggested as a way of naturally externalizing inner decision-making. By adopting a pragma-dialectic approach to argumentation, the text attempts to characterize crisis diary-writing as an argumentative activity type. The argumentative characterization of crisis diary-writing involves identifying (...) the institutional point and implemented genre as well as distinguishing the empirical counterparts of the four stages of critical discussion. For illustration, the paper draws its examples from Anne Frank’s Diary. As a result of the characterization achieved in the paper, it is concluded that crisis diary-writing is a conventionalized deliberative activity type preconditioned by implicit norms governing the conduct of argumentation. (shrink)

Text představuje pragma-dialektický přístup k argumentaci. Věnuje se představení nástrojů standardní verze (ideální model kritické diskuze, argumentační schéma, argumentační struktura) i rozšířené verze (typ komunikační aktivity, strategické manévrování). Následně ilustruje užití předložených nástrojů na případové analýze videa „Přemluv bábu“. Standardní verze je využita k zodpovězení otázky „Jakou argumentaci Mádl a Issová předkládají? Je zde představen postup rekonstrukce argumentační výpovědi: identifikaci argumentačně relevantních prvků textu a rekonstrukci argumentační struktury a užitých argumentačních schémat. Rozšířená verze pragma-dialektiky je užita k zodpovězení otázky „Jaké (...) argumentační strategie Mádl a Issová používají, aby zvýšili přijatelnost vzhledem k zamýšlenému publiku?“ Je zde předložena charakterizace typu komunikační aktivity angažované politické komedie a omezení, které z jejích konvencí vyplývají. Následně je předložena analýza strategie užití tzv. strategické kontraproduktivity. (shrink)

This paper is focused on the practice of unsolicited, reflective diary writing as an act of externalizing internal dialogue. I suggest that it should be analyzed as an argumentative practice from the point of view of pragma-dialectics. In the first part of the paper, I demonstrate that internal communication can be examined from the perspective of pragma-dialectics because it is in line with its meta-theoretical principles (especially socialization and externalization). In the second part, I suggest that reflective diary writing should (...) be conceived of as an argumentative activity type. I show that this practice is a conventionalized activity type that is preconditioned by implicit norms governing the conduct of argumentation. (shrink)

This paper is focused on the practice of unsolicited, reflective diary writing as an act of externalizing internal dialogue. I suggest that it should be analyzed as an argumentative practice from the point of view of pragma-dialectics. In the first part of the paper, I demonstrate that internal communication can be examined from the perspective of pragma-dialectics because it is in line with its meta-theoretical principles (especially socialization and externalization). In the second part, I suggest that reflective diary writing should (...) be conceived of as an argumentative activity type. I show that this practice is a conventionalized activity type that is preconditioned by implicit norms governing the conduct of argumentation. (shrink)

Text se věnuje možnosti uspokojivé epistemologie matematického platonismu: otázce, jak je možné získat znalost o entitách, které jsou abstraktní a na mysli nezávislé. První část textu se zaměřuje na vymezení platonismu a formulaci epistemologických námitek, představuje námitky Paula Benacerrafa a Hartryho Fielda. Ve druhé části je představena a analyzována matematická intuice postulovaná Kurtem Gödelem. Gödelova epistemologická strategie je upřesněna pomocí otázek: (1) O jaký typ intuice se jedná? (2) Jedná se o spolehlivý zdroj znalosti? (3) Podává Gödel nějaké vysvětlení mechanismu (...) intuice? (shrink)

Editorial stručně shrnuje obsah monotematického čísla, v němž jde o teoretické představení pěti přístupů k analýze argumentačního textu (neoaristotelský přístup, Toulminův model, přístup neformální logiky, pragma-dialektiky a kritické diskurzivní analýzy) a o ilustraci prostřednictvím aplikací těchto přístupů na konkrétní materiál. Ve všech textech čísla je jako společný materiál pro analýzu zvolen videoklip Přemluv bábu (2010). Editorial nabízí představení videa: jeho přepis, historický kontext a zhodnocení dosavadních pohledů na jeho přesvědčivost.

Text je věnován možnostem argumentační analýzy novinových zpráv. Novinová zpráva je v článku pojata jako typ komunikační aktivity, který specifickým způsobem ovlivňuje podoby možného přesvědčování. V žánru novinové zprávy není novináři umožněno explicitně předkládat a podporovat stanovisko, můžeme však předpokládat, že existují specifické způsoby, jak se s těmito omezeními může mluvčí vypořádat. V textu jsou využity nástroje, které do teorie argumentace zavádí Frans van Eemeren a Peter Houtlosser v programu tzv. rozšířené pragma-dialektiky, která do zkoumání argumentace začleňuje také výzkum rétorických (...) strategií. Text se zaměřuje na analýzu strategického manévrování: snahy po zachování rovnováhy mezi dialektickou správností a rétorickou účinností v limitech, které stanovuje typ komunikační aktivity. V textu je uvažováno, že rekonstrukce relevantních argumentačních prvků může vycházet z toho, jakým způsobem jsou v textu zprávy prezentováni aktéři nebo situace. Text ilustruje možnosti analýzy na případové studii zprávy „Britský kosmolog Hawking podporuje právo na asistovanou sebevraždu“, kterou publikovala v září 2013 agentura Reuters. Analýza ukazuje, že zpráva nemá pouze informační charakter, ale je v ní realizováno specifické přesvědčování čtenářů. V analýze zprávy jsou identifkovány dva strategické manévry. V prvním případě je zkoumána specifická prezentace názorového střetu mezi zastánci a odpůrci legalizace eutanázie, ve druhém případě specifická prezentace Stephena Hawkinga jako mluvčího podporujícího eutanázii, jehož zájmy se marně pokouší hájit odpůrci eutanázie. Na základě identifikace těchto strategií je nabídnuta rekonstrukce argumentů ve prospěch stanoviska, že odpůrci eutanázie by měli souhlasit s legalizací eutanázie. (shrink)

Text je věnován možnostem argumentační analýzy novinových zpráv. Novinová zpráva je v článku pojata jako typ komunikační aktivity, který specifickým způsobem ovlivňuje podoby možného přesvědčování. V žánru novinové zprávy není novináři umožněno explicitně předkládat a podporovat stanovisko, můžeme však předpokládat, že existují specifické způsoby, jak se s těmito omezeními může mluvčí vypořádat. V textu jsou využity nástroje, které do teorie argumentace zavádí Frans van Eemeren a Peter Houtlosser v programu tzv. rozšířené pragma-dialektiky, která do zkoumání argumentace začleňuje také výzkum rétorických (...) strategií. Text se zaměřuje na analýzu strategického manévrování: snahy po zachování rovnováhy mezi dialektickou správností a rétorickou účinností v limitech, které stanovuje typ komunikační aktivity. V textu je uvažováno, že rekonstrukce relevantních argumentačních prvků může vycházet z toho, jakým způsobem jsou v textu zprávy prezentováni aktéři nebo situace. Text ilustruje možnosti analýzy na případové studii zprávy „Britský kosmolog Hawking podporuje právo na asistovanou sebevraždu“, kterou publikovala v září 2013 agentura Reuters. Analýza ukazuje, že zpráva nemá pouze informační charakter, ale je v ní realizováno specifické přesvědčování čtenářů. V analýze zprávy jsou identifkovány dva strategické manévry. V prvním případě je zkoumána specifická prezentace názorového střetu mezi zastánci a odpůrci legalizace eutanázie, ve druhém případě specifická prezentace Stephena Hawkinga jako mluvčího podporujícího eutanázii, jehož zájmy se marně pokouší hájit odpůrci eutanázie. Na základě identifikace těchto strategií je nabídnuta rekonstrukce argumentů ve prospěch stanoviska, že odpůrci eutanázie by měli souhlasit s legalizací eutanázie. (shrink)

The article focuses on the New Rhetoric’s concept of quasi-logical arguments imitating logical or mathematical demonstrations, and examines it from point of view of pragma-dialectics as a device contributing towards resolving the difference of opinion. It is shown that the category of quasi-logical arguments cannot be considered as an argument scheme or a united type of strategic maneuvering. It is suggested to consider the category of quasi-logical arguments as a cluster of specific strategic maneuvers increasing the efficiency of arguments under (...) certain circumstances. This approach is demonstrated in a case study of pragma-dialectical analysis of the quasi-logical scheme of probability. (shrink)

The article focuses on the new rhetoric category of quasi-logical arguments, defined as arguments similar to logical or mathematical demonstrations, and therefore having an effect on the audience. Connecting the similarity of arguments to formal demonstrations with the claim of effect on audience is conceived in this article as the thesis of effectiveness of quasi-logical arguments. The components of the thesis are reconstructed and analyzed, and their precise definitions are proposed. The analysis shows that the category of quasi-logical arguments is (...) ambiguously defined and currently includes three different concepts based on a different understanding of similarity. Subsequently, it is showed that based on Perelman and Olbrechts-Tyteca’s works, the explanation of quasi-logical arguments’ effect on an audience can be offered in terms of socially shared standards of community or in terms of individual processing of arguments. It is shown that these explanations can be in conflict each other regarding the assumption of the addressee’s acquaintance with formal principles. (shrink)