jild 1. Majmūʻah-i maqālāt-i iraʼah shudah -- jild 2. Majmūʻah-i maqālāt-i rasīdah.

Good and evil; religious aspects; Islam.

This article discusses deontic modality in the context of legal documents and its divergence from the natural, conventional, interpretation. This work demonstrates that the meaning of the performative verb is not purely linguistic. A number of non-linguistic factors cause the variation of meanings of performatives, in this case, when expressing prohibition, permission, recommendation, advice, proposal or request. These factors include: status of the addressee, type of the relationship between the author and the addressee, type of the document, possibility of control (...) and subsequent punishment for the breach of a norm, methodology of legal drafting, traditions of the Russian document processes. There is no direct association between the type of the legal norm and the meaning of the performative. To express its will, a regional law-maker, to a varying degree, uses orders, prohibition and permissions. These are dictated by the type of the document. (shrink)

Religious life Islam; Religious life Shīʻah.

Religious life in Islam in the light of sayings and life of Prophet Muhammad, -632.

Religious life; Islam; Islam and social problems; Islamic ethics; security.

Guidelines for an ideal Islamic society and the responsibilities of Muslim according to Islamic teachings.

Studie analyzuje podmínky a specifika, která vedla k tomu, že v roce 1678 získala na Univerzitě v Padově jako první žena na světě doktorát z filozofie Elena Lucrezia Cornaro Piscopia. Autorka zpřítomňuje širší dobový kontext, který rámcoval tuto výjimečnou událost. Upozorňuje na to, že i navzdory skutečnosti, že univerzity neumožňovaly řádné studium ženám, se Eleně Cornaro získat doktorát podařilo, a to díky souběhu několika okolností, které vytvořily příznivé podmínky pro jeho udělení této ženě. Z nich autorka vyzdvihuje zejména tradici (...) intelektuálních center na renesančních dvorech na území dnešní Itálie, vedených vzdělanými aristokratkami; rozvoj Benátské republiky v 16. a 17. století, který ovlivnil i postavení žen, zejména z aristokratických rodin; tradice aristotelismu na italských univerzitách a otevřený přístup, zejména Univerzity v Padově a v Bologni, ke studiu žen. Hlavní pozornost je věnována rodinnému prostředí, životním osudům a studiu Eleny Cornaro. Na závěr je krátce pojednáno o osudu této ženy v historické paměti, zmíněny jsou další filozofky a vědkyně 17. a 18. století a je nastolena otázka, zda Elena Cornaro napomohla ke změně postoje univerzit ke vzdělání žen. (shrink)

Studie analyzuje podmínky a specifika, která vedla k tomu, že v roce 1678 získala na Univerzitě v Padově jako první žena na světě doktorát z filozofie Elena Lucrezia Cornaro Piscopia. Autorka zpřítomňuje širší dobový kontext, který rámcoval tuto výjimečnou událost. Upozorňuje na to, že i navzdory skutečnosti, že univerzity neumožňovaly řádné studium ženám, se Eleně Cornaro získat doktorát podařilo, a to díky souběhu několika okolností, které vytvořily příznivé podmínky pro jeho udělení této ženě. Z nich autorka vyzdvihuje zejména tradici (...) intelektuálních center na renesančních dvorech na území dnešní Itálie, vedených vzdělanými aristokratkami; rozvoj Benátské republiky v 16. a 17. století, který ovlivnil i postavení žen, zejména z aristokratických rodin; tradice aristotelismu na italských univerzitách a otevřený přístup, zejména Univerzity v Padově a v Bologni, ke studiu žen. Hlavní pozornost je věnována rodinnému prostředí, životním osudům a studiu Eleny Cornaro. Na závěr je krátce pojednáno o osudu této ženy v historické paměti, zmíněny jsou další filozofky a vědkyně 17. a 18. století a je nastolena otázka, zda Elena Cornaro napomohla ke změně postoje univerzit ke vzdělání žen. (shrink)