Abstract

Širším tématem tohoto článku je otázka kulturní relativity v metodologii antropologie a sociálních věd. Cílem textu je popsat anti-anti-relativistický postoj antropologa Clifforda Geertze, v němž se odráží jeho interpretace pozdního díla L. Wittgensteina a jeho pojmu „životní forma“. Geertzův anti-anti-relativismus je výsledkem odmítnutí zaujmout pozici relativisty nebo etnocentristy, a to z několika důvodů. Hlavním problémem obou táborů je podle něj mylná představa kultury jako nedynamického a uzavřeného celku, která vyplývá z filozofické představy „ideálních“ pojmů. Taková představa je podle něj zvlášť neudržitelná v dnešním globalizovaném propojeném světě. Geertz taktéž upozorňuje na dynamický způsob formování identity prostřednictvím setkání se s cizím. Životní forma je pro Geertze metodologický nástroj, který umožňuje vyhnout se rozhodování mezi relativismem nebo anti-relativismem a který naopak poskytuje dynamickou střední cestu, jejíž pomocí jde zkoumat vzájemné prolínání identit kultur a sociálních skupin.