This paper considers criticisms of the author's Science and Scepticism advanced by Fred D' Agostino, Graham Oddie, Elie Zahar, Alan Musgrave, and John Worrall. The criticisms concern the following topics: the aim of science, unified theoryhood, the empirical basis, corroboration by already known evidence, the idea that scientific theories need be no more than possibly true, and the pragmatic problem of induction. Various clarifications and improvements result, and on the last topic the author significantly modifies his position.

David Miller v pracích Critical Rationalism a Out of Error se jako jeden z mála Popperových žáků snaží nejen o vysvětlení a obhájení Popperova kritického racionalismu, ale zároveň i o jeho další rozvinutí. Millerovo znovunastolení kritického racionalismu ovšem předpokládá, že k racionálnímu jednání není třeba žádných „dobrých důvodů“, ale jen argumentů. Uvedená stať se zaměřuje právě na tuto otázku existence tzv. „dobrých důvodů“ ve spojení s racionalitou a racionálním rozhodováním a ukazuje, že Millerův požadavek neexistence „dobrých důvodů“ je nejen příliš (...) radikální, ale i nepřijatelný z hlediska Popperova nebo Musgravova pojetí kritického racionalismu. (shrink)