Four experiments examined how accurately participants can report the times of their own decisions. Within an auditory reaction time task, participants reported the time at which the tone was presented, they decided on the response, or the response key was pressed. Decision time reports were checked for plausibility against the actual RTs, and we compared the effects of experimental manipulations on these two measures to see whether the reported decision times showed appropriate effects. In addition, we estimated the amount of (...) error associated with individual decision time reports by checking how often participants’ decision time reports were implausibly early or late , and by using several quantitative models. Overall, the results suggest that decision time reports are not very accurate but they may be usable for some purposes. (shrink)

We explored the neural mechanisms allowing humans to report the subjective onset times of conscious events. Magnetoencephalographic recordings of neural oscillations were obtained while human subjects introspected the timing of sensory, intentional, and motor events during a forced choice task. Brain activity was reconstructed with high spatio-temporal resolution. Event-time introspection was associated with specific neural activity at the time of subjective event onset which was spatially distinct from activity induced by the event itself. Different brain regions were selectively recruited for (...) introspection of different event types, e.g., the bilateral angular gyrus for introspection of intention. Our results suggest that event-time introspection engages specific neural networks to assess the contents of consciousness. Subjective event times should therefore be interpreted as the result of complex interactions between introspection and experience networks, rather than as direct reproduction of the individual’s conscious state or as a mere post hoc interpretation. (shrink)

Awareness of intention je fenomenální zkušenost prožitku motorické intence, charakterizovaná jako vědomé uchopení akce, kterou se agent chystá provést. Typicky bývá ztotožňována s okamžikem, kdy si participant vzpomíná, že se rozhodl provést svou akci, reportovaným prostřednictvím pozice ručičky na ciferníku Libetových hodin. Intenzivní výzkum prožitku jednání (sense of agency) v posledních letech přinesl velké množství poznatků, ale také kritiku metodologických slabin, mezi které patří závislost výsledků na metodě reportování a závislost na arbitrárních vlastnostech reportovacích nástrojů. Filozofové si zase všímají intervenujících (...) klamů vědomí či chyby Karteziánského divadla. Význačnou otázkou je také značná heterogenita experimentálních výsledků. Východiskem textu je argument, že mnohé z problémů tohoto výzkumného program souvisí se sadou implicitně zastávaných postojů, které vnímají awareness of intention jako integrovaný, unitární proces charakterizovaný graduálním nárůstem premotorické mozkové aktivity a náhlým nástupem uvědomění. Tato konceptuální východiska jsou převážně nereflektovaná, kontingentní a představují významné omezení pro explanaci současných empirických pozorování. Těžištěm článku je nástin nového teoretického rámce, který jde za implicitní předporozumění integrované perspektivy a umožňuje integrovat rozporné behaviorální výsledky. Tato rekonceptualice staví na Schoolerově teorii meta-uvědomění a teorii access a phenomenal consciousness Neda Blocka a nachází také oporu v neurovědných studiích. Představená rekonceptualizace přichází s dichotomií fenomenálního awareness of intention, souvisejícího s přípravou motorické intence v prefrontální oblasti a reflexivního meta-awareness of intention, které patrně souvisí s procesy v parietálním kortexu. (shrink)