Cílem studie je představení nalezených explicitních odkazů na Platóna v dílech autorů moderní psychologie. V úvodní části je popsána Platónova nauka o duši, přístupy k duši v současné psychologii a metodologie vyhledávání odkazů. V další části je uveden přehled zjištěných explicitních odkazů na Platóna v moderní psychologii. Dále jsou přiblíženy nejvíce relevantní odkazy vztahující se ke generativitě, vazbě třísložkové duše a současných modelů osobnosti, vazbě péče o duši a terapie a pojetí lásky. V závěru jsou nalezené odkazy souhrnně posouzeny a (...) je přiblíženo základní zjištění, že většina autorů ve studii zmíněných vnímá Platóna jako inspiraci pro rozvoj současných teorií. (shrink)

Ist die menschliche Hand adäquat als Organ bzw. als Instrument zu begreifen, oder ist sie, wie Martin Heidegger im Kontext seiner Frage nach der Leiblichkeit zeigen möchte, aus der "Gebärde" zu verstehen? Im Beitrag soll diesem Gedanken Heideggers und der Erfahrung unseres Existierens als "Menschenwesen", dies, dass wir ein Zeichen, ja eigende sind, interpretierend nachgedacht werden. Mit diesem Theorem wäre implizit auch gesagt, dass unsere Hand zureichend nicht ohne unser Miteinandersein verstanden werden kann: In der Frage nach der menschlichen Hand (...) geht es um uns selbst und unsere Weise, miteinander in der Offenheit von Welt zu existieren und einander den Bezug zur Weite und Tiefe unseres Daseins zu erschließen. (shrink)

Článek se zabývá třemi fyzikálními teoriemi, jež popírají realitu času, konkrétně koncepcí Kurta Gödela, Juliana Barboura a Carla Rovelliho. Tvrzení, že čas neexistuje, totiž přesahuje rámec fyziky a nemalou měrou spadá také do oblasti filozofie, čímž zde otevírá prostor pro jeho filozofickou reflexi. Co tedy z hlediska filozofie znamená, že čas neexistuje? Je například možné, aby změna existovala bez času? Abych mohla odpovědět na zmíněné otázky, nejprve se zaměřím na samotný pojem existence. Dále představím jednotlivé autory a jejich koncepce, které (...) se pokusím kriticky zhodnotit, a na závěr upozorním na související epistemologické a ontologické problémy. (shrink)

Zkoumání dějin environmentálně filosofického myšlení v kontextech vývoje společenských poměrů u nás (na rozdíl od zahraničí) dosud stálo poněkud stranou pozornosti. Přitom se jedná o problematiku bytostně filosofickou (řešící vztah člověka a světa), navíc nabývající na naléhavosti v kontextech globální krize prostředí. Text chce přispět k obhajobě názoru, že původní a autentická filosofická tvorba byla a zůstává velmi významnou součástí naší duchovní kultury. Zabývat se dějinami domácího filosofického myšlení má smysl a v konkrétních podobách to může i dnes nabízet pozoruhodné (...) inspirace. Následující retrospektiva usiluje o doplnění obrazu dějin našeho myšlení (filosofie i vědy) o dosud neodhalené detaily a souvislosti a hledá i odpověď na otázku po původnosti myšlení našich autorů. Především jde o konkretizaci historiografického pohledu na některé ne zcela uspokojivě podchycené etapy dějin naší (české i slovenské) filosofie. Z tohoto důvodu se zaměříme na stručnou kritickou reflexi oné dominující (tedy marxistické) filosofie, zatímco podoby myšlení neoficiálního (underground, samizdat) ponecháváme stranou. Za jeden z pozoruhodných zjištěných aspektů můžeme např. považovat převahu slovenských autorů v první polovině normalizačního období (problematika VTR), kterou teprve následně doplnilo úsilí o systematičtější obecně filosofický pohled autorů českých (zejm. R. Kolářský a J. Šmajs). Studie nakonec dospívá v hodnocení etapy "reálného socialismu" (resp. období normalizace) k závěru, že nelze vystačit se zjednodušenou představou o naprostém oficiálním zamlčování environmentálních otázek a popírání reálných problémů a krizových projevů. (shrink)

The paper attempts to introduce the Stoic concept of a deterministic universe and the centrality of the Stoic sage in it, using selected parts of Stoic philosophy (physics of the elements, psychology, causality and hierarchization of causes). The basic line of interpretation is to prove the thesis that the freedom of the sage is based on the autonomy of his manifestations justified by the sovereignly rational disposition of his soul. The author of the paper argues in support of the thesis (...) that akrasia as acting against the order of reason and nature is not possible in the Stoic sage. (shrink)

Tento článok si kladie za cieľ preskúmať možnú nadväznosť medzi Aristotelovými úvahami o polis a Marxovou filozofiou v prípade pojmu zóon politikon. Na to, aby sme tento problém mohli objasniť, tak bude nutné si položiť dve otázky: 1) Je skutočne možné doložiť, že Marx tento termín reflektoval či sa ním inšpiroval? 2) Sú v tomto prípade tvrdenia moderných bádateľov opodstatnené, pokiaľ ide o vplyv Aristotela na Marxa? Na prvú otázku odpoviem kladne, avšak v odpovedi na tú druhú vyjadrím značné pochybnosti, (...) ktoré budú založené na analýze primárnych textov. Dospejem tak k zisteniu, že niektorí bádatelia sa snažia za každú cenu nájsť aristotelské motívy u Marxa aj tam, kde to nie je jednoznačne preukázateľné. (shrink)